Černooká kočka

Byla jedna kočka,
která měla černá očka.
Ráda spala na posteli
od Pepíka Smočka.

Byl to její kamarád,
který ji měl taky rád.
To je konec básničky,
hezké spaní, dětičky.

Šneka se to netýká

Šneka se to netýká,
když déšť louku postříká.

Ať si prší, ať si kape,
šnek si lehne na kanape
nebo kouká za oknem…
Kouká jak my promoknem.

Kudrnatý beránek

Kudrnatý beránek
tuze pospíchal
s kudrnatou ovečkou
na ovčácký bál.

Vlaštovky jim zpívaly
pěkně podle not
a beránci při tanci
rozbořili plot.

Proč?

Kdo chce znát, jak kytky voní,
ten se musí předklonit.
Kdo se jaru nepokloní,
bude z něho škarohlíd.

Včelky bzučí kolem stromů,
prohlédnou si každý květ,
pak na chvilku letí domů,
za chvilku se vrátí zpět.

Proč to včelky dělají?
Proč do květů koukají?
Třešní bude plný stůl,
medu bude plný úl.

Ptám se, ptám se, pampeliško

Už si vrabci koupou bříško, už se káča točí,
kde jsi byla pampeliško, od čeho máš oči?

Od slunce, od zlata! Jak jsem se tam zahleděla,
hned jsem byla zlatá celá jako housata.

Pampelišky, povězte mi, podruhé se ptám:
Čím otvírá slunko zemi, kudy pouští jaro k nám?

Žežulky si povídají, že jsou vrátka v jednom háji,
ke vrátkům je zlatý klíč, petr-petr-petrklíč.

Obličej

Pusinka je na papání,
a nosánek na čmuchání,
očka, aby viděla,
ouška, aby slyšela.

Žabička

Žabička zelená,
z jara vždycky blažená.
Vypere si košiličku,
usuší ji na sluníčku.
kvaky, kvaky, kvaky, kvak
je to, žabky, je to tak.

Bonbónek

Cucalo děvčátko
kyselé cukrátko.

Vytáhlo ze sáčku
jedno i pro Kačku.

Volala Dorotka,
že je to dobrotka.

Houpací koník

Vytesal ho děda
z dubového dřeva.

Místo sedla sedátko,
houpá i děvčátko.

Vijé, to se rajtuje,
malý Vítek bojuje.

Přejít nahoru