Bylo

Zelená pastelka

Petřík se chystal na noc k babičce. Než odešel ráno do školky, připravil si na stolek pastelky, aby je nezapomněl doma jako posledně. Moc rád si kreslil.

Pastelky se tísnily v papírové krabičce. „Au, nestrkej do mě, zlomíš mi špičku“, hartusila zelená pastelka na svou modrou sousedku. „A netlačte se nebo tu s vámi nebudu! Nevím, co byste si beze mě počaly. Nenamalovaly byste ani strom, ani trávu, dokonce ani kytičky!“

To to zebe

To je zima, to to zebe, (stoj, ruce hladí tělo)
když padají vločky z nebe. (dřepy)
Obléknem si rukavice, (stoj, třít ruce)
bundy, šály i čepice, (ukazovat na část těla)
vyjdem mezi paneláky, (chůze)
budem stavět sněhuláky. (stoj, ruce jako sněhulák)

Publikováno bylo v časopise Sluníčko.

O sluníčku

Byl horký letní den. Sluníčko na obloze svítilo a hřálo. Své horké paprsky vysílalo dolů na zem, na stromy, květiny, zahrady, louky, pole, lesy, rybníky, řeky, moře a jezera. Dívalo se dolů a starostlivě zahřívalo zem a nořilo své paprsky do vodních hladin, korun stromů, polí a zahrad, odkud jako dlouhým stéblem vysávalo kapky vody a v podobě malých kapiček páry je rozfoukávalo po čisté obloze. …

Slepý hudebník

Jedna z nejznámějších karlštejnských pověstí povídá o slepém hudebníkovi, který – doprovázen na každém kroku věrným psem – hrával v hradě na loutnu. V té době tu byl na návštěvě brunšvický kníže s proradným komorníkem, který se ho na hostině pokusil otrávit. Podal šlechtici číši s otráveným vínem, ten ji ale – nic netuše – předal zpěvákovi. Ať se prý napije, když celý den tak pěkně vyhrával. Když prostý muzikant pozvedl pohár ke rtům, …

Jahodová pohádka

Kdysi dávno, když na Zemi ještě neřádilo tornádo zvané civilizace, rostl na jednom místě les. Od obzoru k obzoru, nesmírně obrovský les. Žila v něm spousta zvířat a stromů, ale přeci jen převládaly jahodovníky. Tento les by se nám, lidem, zdál docela obyčejný, ale vládl magickou silou. Vládce tohoto lesa spravoval svou říši spravedlivě a moudře. Vše zářilo štěstím, ale to nemohlo trvat věčně.

Nakladatelství Fortuna Libri

Velice ráda bych vám představila nakladatelství Fortuna Libri. S knihami z jejich produkce se na našem webu budeme setkávat častěji.

Nakladatelství Fortuna Libri bylo založeno v Praze roku 1992. Od samého počátku se zaměřuje na kvalitu – jak ve výběru vydávaných publikací, tak v jejich redakčním zpracování. Ve svém edičním plánu nabízí širokou paletu zajímavých témat, stěžejní ideou nakladatelství je však historie, nepochybně díky Kronikám, nejznámější exkluzivní knižní řadě vydávané česky, zejména Kronice lidstva.  Některou z Kronik nakladatelství Fortuna Libri má doma v knihovně každý desátý Čech. …

Děti pomáhají

Určeno pro preventivní výchovu dětí předškolního a nižšího školního věku. Jedná se o šestý a zároveň poslední titul této edice a dotýká se závažných problémů naší společnosti.

Příběhy děti poučí i varují. Nevyhýbají se ožehavým problémům, ale jejich obsah je přizpůsoben dětskému chápání. Pod každým příběhem jsou otázky a náměty k danému tématu, …

Lyžařský tábor 2012? Skvělý způsob jak strávit jarní prázdniny!

Druhá polovina roku se nám nezadržitelně začíná nachylovat ke svému konci a s příchodem zimního období opět přijde i čas pomýšlet na výběr zimních táborů pro děti. Tedy alespoň pro ty z vás, kteří chtějí mít na výběr ze široké nabídky kvalitních zimních táborů od zkušených provozovatelů. …

Vampýrismus na Trutnovsku

Kronikář Jan František Beckovský (1658-1725) zaznamenal ve svém díle “Poselkyně starých příběhů českých” případ zámožného turnovského měšťana Štěpána Hubnera. Píše, že roku 1567 “umřel veliký boháč a obyvatel města Turnova Štěpán Hubner a s velkou slávou tělo jeho počestně bylo pohřbeno, jakožto onoho, který ode všech ctěn a vážen byl, že několika domy krásnými město Turnov okrášlil. V krátkém čase křik se rozmáhal, že to tělo z hrobu vstává, lid honí, je objímá i tak mačká, že …

Přejít nahoru