Klid

Láska ze zvonečku

Na rozkvetlé louce modravých zvonečků žila víla Zvoněnka. Sukýnku měla zvonečkově modrou, smála se jako rozhoupané zvonečky a voněla stejně krásně, jako tato květina. Byla šťastná a rozesmátá. S východem sluníčka běhala po louce a klinkala na zvonečky. Tančila při jejich zvonivé hudbě a zpívala do rytmu. Byla při tom roztomilá a hezká jako kytička. Na téže louce, ale na druhém konci, dole u potůčku, bydlel skřítek Nikýtek. Zvoněnku neznal, jelikož tak daleko ho jeho malé nožky nikdy nedonesly. Žil poklidně a staral se, aby …

Opilý horník a svatá Barbora

Práce v dolech byla těžká, ale kdo za ni uměl vzít, vydělal víc než obyčejní sedláci. Moc si jich ale neužili. Nejen proto, že umírali mladí, protože uhlí jim ukracovalo životy. Havíři byli také pověstní tím, že peníze se jich moc nedržely – skoro všechny se rozkutálely v místních harendách, které kolem dolů rostly jako houby po dešti. To bylo doma vždycky křiku, když horník přišel “ze šachty” pozdě v noci na vratkých nohou a bez jediného groše.

Ústí nad Labem: Pověst o selském králi ze Stadic

O Stadicích se vypráví ještě jeden příběh. Není o stadickém zemanovi, zakladateli přemyslovského rodu, ale o muži, který o sobě prohlašoval, že je selským králem. Stalo se to v době, kdy skončily husitské války a zemřel císař Zikmund, „liška ryšavá“, jak mu přezdívali Čechové, a v zemi nastalo bezvládí. Lidé neměli klid na práci, nestarali se o pole ani o hospodářství, neměli před sebou jasnou budoucnost. A proto uvěřili všemu, co je …

Přejít nahoru