Povídka k podzimní tématice. Vhodná pro prožitkové učení o počasí na podzim.
Na obloze se proháněl jen tak sem a tam tmavě modrý mrak. Když ho to probíhání přestávalo bavit, řekl si: “Tak a teď už se pořádně zlobím už mě to běhání sem a tam nebaví. Nechci čekat až přijde můj čas, abych mohl ukázat moji sílu, co já umím. Já to chci už teď.” Poslal tedy spát sluníčko do bělavých obláčků a zavolal si svoje kamarády. „Větře, větříčku!“ volal mrak. …
Jmenuji se Billy Kostík. Jsem kostlivčí kluk a bydlím v tajné komoře panského sídla Hogo Fogo. Moje kamarádka Milicent je neteř zdejšího pána Kazisvěta Bigluma. Moji rodiče Lars a Milunka Kostíkovi mají důležitou práci: třídí a evidují tajemství rodiny Biglumových a ukládají je do truhel a lodních kufrů. Jsou zaměstnanci Ministerstva lží a výmyslů, které je vyslalo ze Záhrobí sloužit na Zemi. Ale nemysli si, svého kostlivce ve skříni nebo v komoře nemívají jen lidé, ale také kostlivci… (Fragment)
Píšete říkanky pro děti? Hledáme autory říkanek pro dokončení e-knihy č.4
… a pro které měsíce hledáme říkanky? …
Píšete říkanky pro děti? Hledáme autory…Pokračovat ve čtení »
O živé vodě (Jitka Janečková)
Byl jednou jeden starý a nemocný král a ten si jednoho dne zavolal své tři syny a řekl: „Jsem starý a nemocný, ale ještě nechci umřít. Který z vás mi ze světa přinese živou vodu, ten zdědí moji říši a stane se králem.“
Synové vyslechli otcova slova, a protože byli svorní a dbalí práva, vydal se do světa nejprve ten prvorozený. Jel a jel, až přijel na kraj hlubokého černého lesa, kde potkal stařenku s nůší a kosou, která šla na trávu a ptala se ho, kdeže se tu vzal a co tu pohledává. „Hledám živou vodu, matičko. Můj otec je starý a nemocný král, ale ještě nechce zemřít.“ „Vím, kde najdeš živou vodu. Za tímto lesem stojí …
Byli jednou psí maminka a psí tatínek a těm se narodila tři roztomilá štěňátka. Nejstarší pojmenovali Lesan, mladší byla Adélka a nejmladší Broník. Štěňátka rostla jako z vody a jednoho rána jim máma pověděla: „Moji milí, už pěkně ťapete, i to štěkání by bylo docela v pořádku, ale to nám pejskům nestačí. Pořádný pes musí být rychlý jako vítr, přes překážky skákat jako klokan, plazit se jako had a ještě spoustu dalších věcí. Ode dneška budete mít navíc podvečerní cvičení.“
Štěňátka začala reptat: „Cože? Podvečerní cvičení? To nás teda ale vůbec nebude bavit. To my raději čmucháme, hrajeme si a honíme kočky.“ Ale maminka je hned zpražila: „Tak to se milá štěňátka pletete. Ještě vám toho moc schází do pořádného …
