Byl horký letní den. Sluníčko na obloze svítilo a hřálo. Své horké paprsky vysílalo dolů na zem, na stromy, květiny, zahrady, louky, pole, lesy, rybníky, řeky, moře a jezera. Dívalo se dolů a starostlivě zahřívalo zem a nořilo své paprsky do vodních hladin, korun stromů, polí a zahrad, odkud jako dlouhým stéblem vysávalo kapky vody a v podobě malých kapiček páry je rozfoukávalo po čisté obloze. …
Povídka k podzimní tématice. Vhodná pro prožitkové učení o počasí na podzim.
Na obloze se proháněl jen tak sem a tam tmavě modrý mrak. Když ho to probíhání přestávalo bavit, řekl si: “Tak a teď už se pořádně zlobím už mě to běhání sem a tam nebaví. Nechci čekat až přijde můj čas, abych mohl ukázat moji sílu, co já umím. Já to chci už teď.” Poslal tedy spát sluníčko do bělavých obláčků a zavolal si svoje kamarády. „Větře, větříčku!“ volal mrak. …
