|
Rubriky » témata |
Od Archives - Předškoláci - omalovánky, pracovní listy
Další postup má více variant. Kapra můžeme porcovat na půlky nebo podkovy. Pro další zpracování v prostředí domácí kuchyně je ideální a také nejjednodušší porcování na podkovy. Celý článek »
Byl ušatý, vlastně uchatý. Navrch zelený, uvnitř bílý a smál se, dokonce mluvil. Řeknete si, obyčejný hrnec ! A hrnce přece nemluví. Ale hned vás z toho vyvedu. Když má hrnec ucha, jako by měl uši. Slyší a poslouchá, co si povídáte. Za chvíli se naučí i mluvit, zkouší si to nejdříve tiše v kredenci a pak se odváží i nahlas. Ale nepředbíhejme. Než můj hrnec promluvil, byl to dareba skoro k ničemu. Co mohl, nedovařil, co mohl, spálil či připekl. Takový Budižkničemu! To jsem si o něm myslela. Dokonce už i moje babička s ním mívala trápení. Jednou se jí vysmekl z rukou, poskakoval ze schodů a notně se otloukl. Tam, kde se na něm odrazil zelený smalt, tam Celý článek »
Tancovala žížala na zahrádce polku, Nápady a inspiraceInspirujte se a sdílejte!
Kdysi dávno, když na Zemi ještě neřádilo tornádo zvané civilizace, rostl na jednom místě les. Od obzoru k obzoru, nesmírně obrovský les. Žila v něm spousta zvířat a stromů, ale přeci jen převládaly jahodovníky. Tento les by se nám, lidem, zdál docela obyčejný, ale vládl magickou silou. Vládce tohoto lesa spravoval svou říši spravedlivě a moudře. Vše zářilo štěstím, ale to nemohlo trvat věčně.
Za to jeho máma, ta je pořád čistá, Autor: J. Štýchová
Vařila myšička kašičku na zeleném rendlíčku:
Popis činnosti: na polystyrenovou kouli jsme nejptve nalepili stužku s očkem na zavěšení. Pak jsme si připravili dvě hliníková sluníčka, která jsme pomocí špendlíků s kovovou hlavičkou připevnili na kouli z obou stran. Výroba sluníček: Kalíšek od čajové svíčky nastřihneme na osmi místech – orientujeme se podle vylisovaného vzoru ve dně. “Paprsky roztáhneme, zastřihneme do špičky a na měkké podložce vyryjeme špičatým nástrojem (propiska, párátko…) obličej sluníčka. Vyráběly děti 1.-3. ročníku ( 6-9 let), Základní škola Huntířov nad Jizerou
Mateřská škola kuřátek
Byla jedna chudá vdova a měla jen jednu dceru, a té říkali Liduška. A že neměly žádných polí, ba ani jedinké kravičky, živily se přádlem. Liduška byla sice velmi hezké a způsobné děvče, ale měla od sebe tu chybu, že byla náramně líná a kdykoli měla sednouti ke kolovratu, dala se vždycky do pláče, a když ji matka přece k tomu přivedla, nestálo to její přádlo ani za řeč. Jednou to ale matku již omrzelo, i rozhněvala se a dala jí pohlavek. Tu se dala Liduška do náramného pláče a nářku, až to bylo Celý článek » |
Doporučujeme navštívit
|
Články » Poslední komentáře