Hyperaktivní Hynek
Být dneska dítětem s diagnózou ADHD již není nic neobvyklého. I když se často lamentuje nad tím, že dříve se těmto dětem říkalo prostě jenom „zlobivé“, kdežto dnes je pro to lékařský termín, odborníci vědí své a rodiče těchto dětí také. Ovšem pravdou zůstává, že hyperaktivita není žádný výrazný hendikep, proto např. není důvod bránit takovému dítěti najít si smysluplnou výplň volného času, nebo ho poslat v létě na tábor. Pionýr se zapojování různě odlišných dětí do běžné činnosti ve svých kolektivech věnuje dlouhodobě. A nebrání se ani dětem hyperaktivním. I když musí pak občas nastat v oddíle určité změny, naši vedoucí si umí poradit. Jak to pak vypadá v praxi, líčí příběh o Hynkovi.
Pro naše vedoucí, ale i pro pedagogické pracovníky jiných organizací a škol, i pro rodiče, slouží nepřetržitě naše pionýrská poradna, najdete ji na www.pionyr.cz/inspirace/poradna.
Bylo to před koncem školního roku, kdy nás navštívila maminka Hynka. V ruce držela letáček, který nabízel letní tábor naší pionýrské skupiny. Stála ve dveřích a nevěděla, jak začít. Pozvali jsme ji dál a nabídli židli. Hynkova maminka se malinko zklidnila a začala se vyptávat na tábor – co budeme dělat, jak to u nás chodí, kdo bude mít děti na starost a nakonec se zeptala, zda máme zkušenosti s dětmi s ADHD. Když se dověděla
, že s dětmi s touto diagnózou jsme se již setkali a máme jisté zkušenosti, začala povídat o devítiletém synovi: „Víte, on není zlý, chvíli neposedí, pořád skáče jiným do řeči, je stále v pohybu a někdy zareaguje naprosto neadekvátně, začne být agresivní. Ze školy nosil poznámky, že se neumí chovat, vyrušuje… Z několika kroužků jsem ho musela odhlásit, protože ho tam nechtěli. Vezmete mi ho na váš tábor? Hynek se moc těší a já bych to chtěla zkusit.“ Vzhledem ke svým zkušenostem s těmito dětmi jsme se rozhodli, že Hynka na tábor vezmeme.
…
dý, kdo pracuje s dětmi – ať už ve volném čase nebo profesně – se čas od času setkává s dětmi, se kterými je složitější pořízení. Některé věci nezvládají, i když jinak jsou šikovné, těžko se soustředí, obtížně komunikují… Podobné situace řeší i čím dál více rodičů. Než si položíte otázku „jak na něj“, nezapomeňte, že na hledání odpovědi nejste sami.
ito slovy se „skrývá“ mnohovrstevná skupina. Může jít o děti s takzvanými specifickými poruchami učení (označované dříve různými dys… poruchami), o děti označované jako hyperaktivní, s jazykovou bariérou, s poruchami autistického spektra, ale také např. o děti bez rodiny či s problematickým rodinným zázemím. Patří sem ale i děti mimořádně nadané, jejichž začlenění do kolektivu je často pořádná výzva.