Žil jednou v Bohdalci sedlák a ten byl tuze lakotný. Kdokoliv ho o něco požádal, odešel s nepořízenou. Žebráci se od něj vlídného slova nedočkali, natož nějaké almužny. Čeledíni i děvečky si na jeho statku dveře podávali, žádný zde dlouho nepobyl. Práce hodně, jídla málo a od rána do večera jen hromy a blesky na ně hospodář pouštěl. A stalo se, že se sedlák oženil. …
S kapličkou je opředeno pověstí. Modlitba a omytí pramenitou vodou má poskytovat tělesné a duševní osvěžení. Místní i přespolní dokonce vyprávěli o mimořádných uzdraveních. V blízkých Malenovicích v té době pracoval slepý provazník Josef Buksa, rodák ze Šelešic. Když ho dovedli k pramenu, omýval si oči a prosil Panu Marii o pomoc. Učinil přitom slib, že pokud se alespoň trochu uzdraví, postaví na tomto zázračném místě kapličku. Postupem času se …
Žili, byli v jedné chaloupce dědeček a babička. Dědeček byl velice mlsný a jednoho dne povídá. Babičko, prosím tě, neusmažila bys mně zase koblížky? Umíš je takové dobré, sladké. Babička povídá: „Ráda bych ti dědečku usmažila koblížky, ale máme v komoře už jen zbytek mouky.“ „Tak mně usmaž alespoň jeden koblížek.“ Prosil dědeček. A tak babička udělala dědečkovi jeden maličký koblížek. A protože byl ještě horký, dala ho na okno, aby vychladnul.
…
Kdysi v dávných dobách žil v Hrabenově velmi lakomý sedlák. I jeho rodina trpěla jeho lakotou. Žena a děti chodily nuzně oblečené a často měly prázdné žaludky. Od rána do večera honil sedlák ženu a děti do práce. Peníze měl schované v dubové, železem pobité truhle. Protože už byla plná zlaťáků, rozhodl se, že ji zakope na zahradě.
…
Myška, žabka, zajíček
našli v poli domeček.
Prosil pejsek čmuchálek,
že nechce doma zahálet.
Rád si hraje s kamarády,
že chce bydlet s nimi tady.
Tak si spolu v domku žili
ani se tam nezlobili.
Avšak jednou takhle večer
venku velký medvěd brečel.
Chtěl jít také za nimi.
Prý jim tu hru závidí.
Zvířátka ho zvala dál,
aby se nic nebál.
Jen však svoji tlapou vkročil,
ani se tam neotočil,
prásk a celý domek spad,
nemají už kde teď spát.
