Dárek
Přišel dárek pod stromeček, (chůze po třídě)
sedl si tam na bobeček, (sedneme si do dřepu)
potichoučku pěkně seděl, (sedíme v dřepu + ukazováček před pusou „psss“)
do všech stran jen smutně hleděl. (v dřepu, díváme se do stran)
…
Přišel dárek pod stromeček, (chůze po třídě)
sedl si tam na bobeček, (sedneme si do dřepu)
potichoučku pěkně seděl, (sedíme v dřepu + ukazováček před pusou „psss“)
do všech stran jen smutně hleděl. (v dřepu, díváme se do stran)
…
Venku bylo moc hezky. Lesem, nedaleko Trpaslíkova šly děti na výlet. A aby se jim šlo ještě lépe, mlsaly přitom bonbony.
„Mamí, mně spad bonbon na zem, můžu si ho sebrat?” povídá jeden klučina.
„To určitě ne, kloučku. Nech ho tam ležet. Pro tebe už je špinavý, mohl bys být nemocný. Oni si ho tu najdou třeba mravenečkové nebo někdo. Raději si utrhni jahodu. Je také sladká a mnohem zdravější”
…
Kdysi dávno sídlili na Kotouči černokněžníci. To byli duchové, kteří nosili dlouhá černá roucha, měli dlouhé vlasy a dlouhé ježaté vousy. Ti bydleli v četných dírách Kotouče a odtud podnikali v temnotě noci své výlety k velké škodě celého okolí Štramberka. Protože Štramberští byli lidé zbožní, tak jim moc škodit nemohli. Proto se rozhodli, že se z Kotouče odstěhují pryč. Tak se stalo, že …
Jak se stěhovali černokněžníci z KotoučePokračovat ve čtení »
Když jsem přišel do lesíka,
byla ještě rosa,
sedl jsem si pod stromeček
a poslouchal kosa.
Byl jeden král a měl jabloň, na které rostla zlatá jablíčka. Ale jablíčka se stále ztrácela a zloděje nemohli chytit. I dal král všude rozhlásit, kdo chytí zloděje, dostane pytel peněz.
V malém domku za městem bydlel otec se třemi syny. Jak to uslyšeli, povídá nejstarší: “Já půjdu chytit zloděje.” Sebral se a šel ke králi. Cestou potkal chudou babičku. “Kampak jdeš, synku?” “Nikam,” odsekl. “Proč se ptáte?” “Chtěla jsem …
Jednomu chalupníku nezůstalo z celého jmění nic více než slepice. Poslal ženu na trh, aby ji prodala.
“A zač?” ptala se žena.
“No zač, co trh platí.”
Žena vzala slepici a šla. U města potkala …