Tento

Indián Yakari

Příběh o malém indiánském chlapci jménem Yakari, jeho dobrodružstvích a cestách. Yakari je malý indiánský chlapec, kterému se zdají neobyčejné sny, ve kterých se většinou setkává s Velkým Orlem, svým totemovým zvířetem. Ten mu doporučí chovat se tak, aby se mu co nejvíc podobal. Yakari proto jde a napodobuje orla; dělá to však příliš doslova (například se pokouší létat), takže jeho snaha nedopadá moc dobře… Se svým přítelem Bizoním Zrnkem se vydají pozorovat lovce při lovu mustangů. Yakari při té příležitosti zachrání Malého Bleska, nepolapitelného a nezkrotného mustanga a Velký Orel mu za tento čin věnuje orlí pero. V táboře však Yakarimu nikdo nechce věřit, jak se k peru dostal a jeho otec mu ho odebere, s odůvodněním, že si ještě nezasloužil ho nosit (nevykonal Velký Čin).  Yakari si pero nakonec po mnoha dobrodružstvích vyslouží. Dalším velkým ziskem ze všech těch peripetií je také přátelství Malého Bleska, díky kterému Yakari objeví další svůj zvláštní dar: dokáže rozmlouvat se zvířaty.

Jahodová pohádka

Kdysi dávno, když na Zemi ještě neřádilo tornádo zvané civilizace, rostl na jednom místě les. Od obzoru k obzoru, nesmírně obrovský les. Žila v něm spousta zvířat a stromů, ale přeci jen převládaly jahodovníky. Tento les by se nám, lidem, zdál docela obyčejný, ale vládl magickou silou. Vládce tohoto lesa spravoval svou říši spravedlivě a moudře. Vše zářilo štěstím, ale to nemohlo trvat věčně.

Školka pro starší: Dům a domov

Byl jeden domeček

Byl jeden domeček, v tom domečku stoleček.
Na stolečku mistička, v té mističce vodička, ve vodičce rybička.
Kde je ta ryba? Kočka ji snědla.
Kde je ta kočka? Do lesa utekla.
Kde je ten les? Na prach shořel.
Kde je ten prach? Voda ho vzala.
Kde je ta voda? Voli ji vypili.
Kde jsou ti voli? Páni je snědli.
Kde jsou ti páni? Na hřbitově zakopáni.

Vampýrismus na Trutnovsku

Kronikář Jan František Beckovský (1658-1725) zaznamenal ve svém díle “Poselkyně starých příběhů českých” případ zámožného turnovského měšťana Štěpána Hubnera. Píše, že roku 1567 “umřel veliký boháč a obyvatel města Turnova Štěpán Hubner a s velkou slávou tělo jeho počestně bylo pohřbeno, jakožto onoho, který ode všech ctěn a vážen byl, že několika domy krásnými město Turnov okrášlil. V krátkém čase křik se rozmáhal, že to tělo z hrobu vstává, lid honí, je objímá i tak mačká, že …

Skřítkové pod stříbrným městem

Volné pokračování Pohádek ze stříbrného města zkušené autorské dvojice Petříčková-Vaněček vychází opět dílem ze starých kutnohorských pověstí a dílem se zakládá na fantazii autorů. Pohádky o skřítcích, čertech, vodnících a dalších tajemných bytostech navazují na tradice starých českých pohádek. Tento návrat ke kořenům staré české pohádkové klasiky je zabalen do kouzelných ilustrací Ondřeje Zahradníčka, ze kterých na vás dýchne …

Pověst o založení města Pelhřimova

Ke vzniku města se váže hned několik pověstí. Tato pověst je jednou z mnoha, které si lidé předávali z generace na generaci. Historicky lze doložit snad jen fakt, že v letech 1224 – 1225 byl pražským biskupem Pelhřim (Peregrin) z Vartenberka. Jedna z pověstí hovoří o tom, že biskup Peregrin, který se při své pouti do Říma v letech 1225 – 1226 zastavil u studánky Belky, byl natolik okouzlen krásou krajiny, že zde založil město, které nazval svým jménem – Pelhřimov. Pelhřimovští měšťané mu zachovali věčnou vzpomínku tím, že jeho siluetu umístili do svého městského znaku. …

Dům Redernů a tajemné chodby

Oblíbeným motivem lidových vyprávění z Frýdlantu jsou podzemní chodby, jejichž existenci si zdejší obyvatelé vybájili všude, kde podle zvuku vytušili nějakou dutinu. Podle těchto lidových pověstí všechny podzemní chodby vycházejí ze zdejšího hradu. Vzdálenost mnoha mil přitom není žádnou překážkou, a tak je hrad Frýdlant spojen nejen s Jizerskými horami, ale také třeba se strží na skalnatém břehu Smědé na Hartě nebo se Skalním hradem nedaleko Oldřichovského Špičáku. Tajná chodba samozřejmě vede i do města Frýdlantu a končí v domě Redernů na frýdlantském náměstí.

Pověst o hoře Blaník

Původcem pověsti o Blaníku by mohl být Mikuláš Vlásenický z Vlásenice u Pelhřimova, zakladatel ultrakvistické církve Mikulášenců. Ten již ve druhé polovině 15. století prorokoval, že u vesnice Býkovice pod Blaníkem dojde k osudové bitvě Čechů s nepřáteli, která bude tak krutá a dlouhá, až se býkovický rybník naplní krví. A to bude ten den D, kdy z hory Blaník vystoupí rytíři “divou mocí tam ukrytí”, aby nepřátele zahnali a potrestali. Ovšem jiná legenda se k Blaníku váže snad odedávna – v roce 1404 dokonce arcibiskup pražský Zbyněk Zajíc z Hazburka nařídil, zřejmě na upozornění Mistra Jana Husa, okolním farářům, aby zakázali – možná dokonce pod …

Přejít nahoru