Auto troubí tútútú
Auto troubí tútútú,
já už jezdit nebudu!
Silnice je rozkopaná,
kola z ní mám zablácená.
Když vyjedu na dálnici,
vidím samou kukuřici.
Kam se ztratil les?
s jízdou končím dnes!
Auto troubí tútútú,
já už jezdit nebudu!
Silnice je rozkopaná,
kola z ní mám zablácená.
Když vyjedu na dálnici,
vidím samou kukuřici.
Kam se ztratil les?
s jízdou končím dnes!
Blanka ťuká od rána
na klávesy piána.
Zatím umí zahrát leda
do-si-la-so-fa-mi-re-do.
Ale brzo bude hrát
všechny písně, co mám rád.
Na Sněžníku schovává se
sněžná panenka.
Když jí jaro přijde na skrýš,
je z ní sněženka.
Miroslav Kubíček
Kdo je hajný – myslivec?
To je dobře známá věc.
Ochraňuje zvířátka a les,
na pytláky pouští děs!
Běží myška k Táboru,
nese pytel zázvoru.
A ty malá zůstaň doma,
a ty velká běž
na táborskou věž!
Kočka na okapu mlsně mhouří víčka,
vidí na obloze talíř plný mlíčka.
Ráda by si lízla, natahuje tlapu.
Mlsně mhouří víčka – kočka na okapu.
Časopis Sluníčko v aktuálním vydání 2/2010 nabízí:
Malé ukázky masek, které najde v časopise (oboustranné a originální velikost):
Zvířátka (Eva Horáková) První čtení, to nic není.
Kniha pohádek pro první čtení. Pohádky jsou napsané tak, aby je mohly číst děti, které se teprve naučily písmena a chtějí si procvičovat čtení na jednoduchých příbězích. Texty zároveň odpovídají požadavkům výuky tzv. genetické metody čtení (děti čtou a píší pouze velká tiskací písmena, neslabikují, ale pouze hláskují). Pohádky jsou proto psány velkými tiskacími písmeny a jsou řazeny od jednoslabičných až po čtyřslabičné, pro děti nejnáročnější. Příběhy jsou přiměřeně krátké, aby je děti stihly během vyučovací hodiny nebo za domácí úkol přečíst …
Paci, paci, pacičky,
máme ruce, ručičky.
Ruce, aby tleskaly,
nohy, aby dupaly,
dupy, dupy, dup.