Chudý mlynářský a kočka Krajánkům se od čepice i od pusy práší, těm, kdo pěkně poslouchají, nadělíme po pohádce hodně sladkou kaši. Žil byl jeden starý mlynář, sám, bez ženy a bez dětí. Staral se o mlýn s třemi chasníky a práce už ho zmáhala. Zavolal si své pomocníky a povídal: “Je na čase, abych zanechal řemesla a nahříval si záda u kamen. Jděte, a kdo mi převede …
Byl jeden dědeček a jedna babička a ti měli Budulínka. Dědeček a babička chodili do práce a Budulínek býval sám doma. Babička mu říkávala: „Buď hodný, Budulínku, hraj si hezky a nikomu neotvírej! V troubě máš hrášek.” Budulínek si hrál, potom dostal hlad a dal se do hrášku. Najednou přišla liška a prosila: „Budulínku, dej mi hrášku, povozím tě na ocásku.” Budulínek, že nedá. Ale liška tuze prosila: „Budulínku, …
Kohoutek a slepička šli spolu do obory na jahody. Po chvíli našla slepička jahodu a dala půlku kohoutkovi. Za chviličku našel jahodu kohoutek. Protože byl ale lakomý, Dal si celou jahodu do zobáčku. Nechtěl se se slepičkou dělit. Jahoda byla ale příliš veliká, a tak se začal dusit. “Slepičko, slepičko! Dej mi vodu, nebo se udusím!” Slepička honem utíkala ke studánce. Jen se jí peříčka čepýřila. “Studánko, studánko, dej …
Kovej, kovej kováříčku,
okovej mi mou nožičku.
Okovej mi obě,
zaplatím já tobě.
(dlaní nebo pěstí jako okováváme patu dítěte
na “okovej mi obě” vystřídáme nohy)
Okovám, okovám,
až se na ně podívám.
Posadí se hodná holka, posadí se hodný kluk,
teď si oba pěkně lehnou, leží tiše ani muk.
Na zádíčkách leží holka, na zádíčkách leží kluk,
teď na bříško překulí se, leží tiše ani muk.
Na bobečku sedí holka, na bobečku sedí kluk,
teď na špičky vytáhnou se, zvednou ruce ani muk.
Takový, takový, bude závin makový,
hami, hami, hami, od té naší mámy.
(dítě si lehne na záda a maminka jako “hněte těsto”)
Vyválíme, naplníme, upečeme, nakrájíme a pak sníme.
(pohyby naznačujeme popsané úkony,
“vyválíme” – jako jezdíme válečkem po bříšku,
“naplníme” – ťukáme rukama na bříško,
“upečeme” – přitiskneme ústa na bříško a foukáme teplý vzduch…)
Tiše děti, novina, přiletěla bublina.
(chytíme se za ruce, vytvoříme s dětmi kruh,
přiblížíme se všichni k sobě a šeptáme)
Bublina se nafukuje, letí, letí, poletuje,
(bublinu “nafukujeme” tak, že se od sebe vzdalujeme,
“letí” otáčíme se po směru kruhu)
přiletěla na náš dvůr, udělala bum.
(pustíme se, tleskneme a čupneme si)
Jdeme, jdeme na procházku, máme pejska na provázku,
pejsku zvedej nožičku a překračuj loužičku
(vedeme dítě vedle sebe za ruku.
a dítě velkými kroky překračuje “loužičku”)
Jdeme, jdeme na procházku, máme pejska na provázku,
pejsku pěkně zaštěkej, do domečku utíkej!
(vedeme dítě za ruku a ono štěká,
na “do domečku” se zastavíme rozkročíme.
nohy a dítě po čtyřech podleze)
Ráz dva, ráz dva, rázuj vesly,
abychom se k cíli nesli.
Opři vesla o vodu v olympijském závodu.
Ráz dva, ráz dva, prožeň vodu,
poplujeme proti proudu,
ten kdo první přistane, věnec buřtů dostane.
Na výlet my jdeme spolu,
do kopce a z kopce dolů.
(začínáme v podřepu, přešlapujeme na místě
a při tom se zvedáme do stoje “do kopce”
a opačně “z kopce”)
Utíkáme z kopce klusem,
jak když jedem autobusem.
Utíkáme, utíkáme, na nikoho nečekáme.
(děti se rozběhnou po místnosti)
Z výletu už nemůžeme, nožičkám my pomůžeme.
Jeden krok a druhý krok, takhle půjdem domů rok.
(předkloníme se, chytíme nohy za kotníky
a takto chodíme po místnosti)
