Skáče, skáče žabička, okolo malého rybníčka, (děti skákají jako žabičky okolo pomyslného rybníka, vytvořeného z lana)
rozhlíží se kolem sebe, kde je asi modré nebe? (děti se rozhlíží okolo a pak ukáží prstem na nebe)
nebe není pro žabičky, ty radši skočí do vodičky! (děti skočí žabím skokem do “rybníka”)
Okurčičko, okurčičko,
nechoď k myšce na políčko!
Myška tam má domeček,
ukousne ti koneček!
Běžela liška po ledu,
ztratila klíček od medu.
Kdo ho má, ať ho dá,
ať se liška nehněvá!
Byla jedna bublina (Děti jsou v kruhu těsně u sebe a drží se za ruce)
bublila se, bublila. (kruh se pomalu zvětšuje)
Jak tak rostla, místo jídla pojídala vodu z mýdla. (děti se pustí a napodobují, jak bublina jedla)
Práásk a praskla! (kruh se rozbije a děti zůstanou na zemi)
To máš z toho, žes mi ani nenabídla. (v kleče bublině domlouvají)
Sněhulák je panáček, (ukazujeme “stříšku nad hlavou”)
má na hlavě plecháček. (poklepeme si rukou o hlavu)
Místo očí uhlíky (ukazujeme oběma rukama na oči)
a až dolů knoflíky. (jednou rukou naznačujeme řadu knoflíků)
Chodí, chodí bos, (tři velké kroky na místě)
má červený nos! (náznak velkého špičatého nosu)
Do šatu mě nabíráš,
pak přede mnou zavíráš,
v teple pro mne slzí oči,
vše se za mnou venku točí,
beru z hlavy klobouky,
nepouštěj mne do mouky.
Kdo jsem?
