Já malý človíček vám předvedu,
co už všechno dovedu.
Otáčet se mohu rázem,
posadím se, kam chci na zem.
Umím se i kolébat,
jako pštros se schovávat.
Umím bouchat do stolu,
zavřít dveře od domu.
Umím míčem hodit sám,
občas něco pomotám.
Indiáni, ti se mají!
Celý den nic nedělají.
Skáčou hopsa, hopsasa,
chytají se do lasa.
Večer přijdou do vigvamu
a zavolají svoji mámu:
“Mámo, mámo, máme hlad!”
Snědí vlka a jdou spát!
V pelíšku je šedá myš,
má kožíšek jako plyš.
Má tam čtyři myšata,
po mamince plyšatá.
Kdo si chce s tou myškou hrát,
musí spát a nekňourat.
Veverka je čiperka,
sedí v rudém kožíšku.
Ráda jí jadérka
z ořechů a oříšků.
Skoč veverko skoč,
s námi se zatoč!
Naše kočka strakatá, (pohladíme palec)
měla čtyři koťata:
První mourek, (pohladíme ukazováček)
druhé bílé, (prostředníček)
třetí černé – roztomilé, (prsteníček)
a to čtvrté strakaté,
po mamince okaté! (malíček s patřičným roztomilým mňoukáním)
Hody hody doporovody,
já jsem malý zajíček.
Utíkal jsem podle vody
nesl nůši vajíček.
Potkala mě koroptvička
chtěla jedno červené,
že by dala za jablíčka
a já řekl: “Ne ne ne!”.
Za potokem u lesíčka
mám já strýčka králíčka,
tomu nosím každým rokem
malovaná vajíčka.
Přijel kmotr z Poličky, přivezl nám kuličky:
červené, zelené, hliněné i skleněné.
Pro Kačku do sáčku,
pro Aničku do pytlíčku,
pro kluky do ruky.
Čistím zoubky řízy, řízy,
ať jsou bílé jako břízy.
Vpravo, vlevo, vpředu, vzadu,
nejdřív horní řadu, potom dolní řadu.
Ať jsou bílé jako sníh,
ať má každý radost z nich!
Pět lištiček přiskákalo, pět lištiček přichvátalo.
První v kamnech zatopila.
Druhá rendlík postavila.
Třetí kaši uvařila.
Čtvrtá cukrem posypala.
Pátá volá hošíčku, pojď jíst kašičku! Jen si nespal hubičku!
Dupy, dupy, klapy, klapy,
takhle dupou sloní tlapy.
Když ty nohy zadupou,
třesou celou chalupou.
Myšky chodí velmi tiše,
tlapky mají jako z plyše,
tiše myši ši ši ši,
ať vás nikdo neslyší.
