Letní básničky

Kytice

Kytici květů natrhám,
do náruče ti ji dám.

Můžeš si k ní přivonět,
poznáš, jak voní každý květ.
…

Beruška, sluníčko
má červené tělíčko.
Na zádech má puntíky,
černé jako uhlíky.
…

Široké moře napohled,
není kam až dohledět.
Vlna s vlnou pohrává si,
mění se do jiné krásy.
…

Sluníčko je pánem léta,
všechno zraje, krásou vzkvétá,
plné hvězd je nebe noční,
období to krásné roční.
…

Léto vždy končí srpen,
už neseče se srpem,
jen louka senem voní,
jíž stébla vítr honí.
…

Pokaždé zkraje června,
lze květy k sobě rovnat
a z nich věneček ručně plést,
do vlásků ozdobu tak vnést.
…

Letní louka ve své kráse, něžná prostým kvítím zdá se,
sečná tráva létem voní, vůně pylu padá do ní.

Kopretiny kvítek bílý, vábí včelky i motýly,
poletují z květu na květ jež se vánkem stačí zachvět.
…

Nepřehlédne žádný pták,
v poli rostlý vlčí mák,
jeho květ je jasně rudý,
nevonící, prostý, chudý.
…

V rákosí na kraji rybníka,
potkala žába vodníka.
Hned si mu stěžuje a kuňká,
že mělká zdá se býti tůňka.
…

Slunečnice žlutý květ,
usmívá se na náš svět,
stonky s květy nabídly,
zkrášlit naše obydlí.
…