Moře

Široké moře napohled,
není kam až dohledět.
Vlna s vlnou pohrává si,
mění se do jiné krásy.

Světélka se mihotají,
až z nich oči přecházejí.
Hladina leskne se jak zrcadlo,
když na ni slunko dopadlo.

Náhle mraky objeví se
i to moře zamračí se.
Vlny k sobě narážejí,
vzdouvají se, převracejí.

Hlas moře si naříká,
ve vlnách zas zaniká.
Je to jako v pohádce,
něco dobré, něco zlé,
takové i moře je.

Autorka: Eva Maulíková

Leave a Reply

Přejít nahoru