Čertík BuBuBu
Ja som čertík bububu ,
báť sa ma však nebudú.
Straším deti no som rád,
budeme sa spolu hrať.
Skrývačku, naháňačku,
budeme sa hrať, šantit a vystrájať.
Ja som čertík bububu ,
báť sa ma však nebudú.
Straším deti no som rád,
budeme sa spolu hrať.
Skrývačku, naháňačku,
budeme sa hrať, šantit a vystrájať.
Až zazvoní zvoneček
rozsvítí se stromeček.
Dárky leží dokola,
maminka nás zavolá:
“Pojďte děti honem sem,
dneska máme Štědrý den!”
Už se těším andílku,
na Vánoční nadílku.
Chci být hodný moc a moc.
Vydržím to do Vánoc.
A potom zas malinko,
začnu zlobit maminko.
Stromeček si domů nesem.
Ještě včera bydlel v lese
a teď voní – víte čím?
Mízou, lesem, jehličím.
Pro Anežku,
koloběžku,
pro Vojtíška kolo,
pro maminku motocykl,
ráda jezdí sólo.
Pro tatínka velké auto,
nejlíp autobus,
vypravoval pod hvězdami,
mám rád Velký vůz.
Vánoční stromeček
zavoní v pokoji
Maminka u stolu
jablíčko rozkrojí.
A když ho rozkrojí,
uvidí hvězdičku,
co byla schovaná
v červeném jablíčku.
Otvírejte čerti vrata,
jdem se kouknout na čerťata.
Čertí kluci, čertí holky,
baští v pekle teplé vdolky. (mají rádi černý vdolky.)
Peklo, peklo, peklíčko,
máme tady teplíčko.
Jak vypadá Ježíšek?
Má opravdu kožíšek?
Kolik je mu asi let?
Jeden, dva, tři, čtyři, pět?
V čem roznáší dárečky?
Zdobí také stromečky?
Chodí nebo přiletí?
Čím se liší od dětí?
Třeba podle svatozáře?
Proč se nikdy neukáže?