Myslivecká latina
Všem zajícům, na mou duši,
vždycky v zimě mrznou uši.
Závidí nám velice
kulichy i čepice.
Básničky a říkanky
Louskáme
Louskáme vlašské oříšky,
co leží v misce na ovoce.
Pak schováme si skořápky,
budou z nich dobré kocábky
na Vánoce.
To dáme do nich zapálené svíčky
a přivřenými víčky
budem přihlížet,
kdo první
v moři umyvadla
obepluje svět.
Vzácný host
Přišly zase po roce…
Kdo?
No přece Vánoce!
Po jehličí zelené,
po cukroví pečené.
S kmotrem kaprem ve
vaně…
Těšili jste se na ně?
Vánoční přání
K vánocům si přejí psíci
metr dlouhou jitrnici,
mísu párků, ranec kostí
a tlačenku pro své hosty.
Nikdo z nich si nepřipustí,
že pak možná budou tlustí.
Čas cukroví a jmelí
Z mraků tiše chumelí,
vločka k vločce sedá,
les už není zelený
a pole jsou hnědá.
Je běloučký čas vánoční,
čas cukroví a jmelí,
čas dárků,
co jsou za skříní –
anebo pod postelí.
Zimní procházka
Mrzne a chumelí,
čerti se žení,
zajícům v lese
moc do smíchu není.
Proto si musí hned,
když přijdou z procházky,
očistit od sněhu
uši i ocásky.
Ťukání
(Ruka je volně položená na desce stolu dlaní dolů; postupně se zdvíhají a v rytmu slabik ťukají do stolu palec až malíček. – Ruce lze vystřídat, lze také ťukat současně obouruč. )
Táta dupe: Dupy, dup.
Máma cupe: Cupy, cup.
Babka šlape: Šlapy, šlap.
Děda klape: Klapy, klap.
Vnouček ťape: Ťap, ťap, ťap.
Dupy – dup, cupy – cup,
šlapy – šlap, klapy – klap,
ťap – ťap – ťap.
Jak prsty pomáhají
Ruka je lehce sevřená, postupně se natahují jednotlivé prsty: palec, ukazováček, prsteníček a malíček. Totéž i na druhé ruce.
Jak prsty pomáhají
Hola, hoši, do práce,
pomáhejme mamince:
Ty udělej polínka
a ty roztop kamínka.
Ty udělej kašičku,
ty dej na stůl vázičku.
Ty, malý, se dívej
a pěkně nám zpívej.
nebo …