2016 24.04

O černé zmiji Jiřině

Předškoláci – omalovánky, pracovní listy | Magazín pro učitelky i rodiče, předškolní a mimoškolní vzdělávání. Aktivity, náměty pro dospěláky a děti v mateřské školce, škole.

Jezevec Martin měl klid na své ubručené spaní. Malá kukačka Klotilda se odstěhovala až za tři kopce. A Jankovi bylo bez toho jejího věčného kukání také dobře.

On i takový zajíc potřebuje poslouchat, co kolem pařezu tiše na ostré drápky našlapuje a kdo mu nad hlavou křídly šustí. Však také má něco přítelíčků, kteří by si rádi pochutnali na zaječím stehýnku. Stačí jen chvilka nepozornosti a už by se s Jankovým kožíškem navždy kamarádil jestřáb Bedřich.

Panečku, sluníčko si po modré louce oblohy vyšlapuje v červnových pantoflíčcích, Janek poskakuje po pěšině a kouká po chutném soustíčku. Kousíček trávy, šťavnatý lupínek. To je správná zaječí čítanka!
Ale najednou zasyčení. Krátké, jako když se při píšťalce správný kluk řízne nožíkem do palce. Anebo, jako když u peciválka Vaňka na plotýnce poklička nad hrncem s vařenými bramborami nadskočí.

Kdopak to tady je?
Janek jen očkem za pařez nakoukne. Zrovínka za ten, na který si chtěl před chvilenkou vyskočit, aby se pořádně kolem rozhlédl.

„Á, to je potkáníčko! Zmije Jiřinka. Copak? Copak? Na svatého Jiří zakopli dva štíři?“
„Ale, mám trápení. Nikdo si se mnou nechce popovídat, každý má nějak moc naspěch,“ kroutí se na teplém kameni černá sousedka a švihá jazýčkem jako hospodář bičem.

„Nojo, moc práce, Jiřinko,“ souhlasí Janek a honem odskočí za šípek, aby se mu hovořilo líp. Kdopak ví, kdy taková zmije začne pošilhávat po něčem větším k jídlu.
„Dala jsem si tady schůzku s myškou Štěpánkou, ale ta pořád nejde a nejde,“ žaluje Jiřinka a zavíjí se do klubíčka.

„Jó, tyhle myši, těch aby se někdo dočkal,“ povídá zamyšleně Janek, „ty jsou od dob, co dostaly povolení, že můžou chytat kočky a zmije, pořád v jednom kolotoči.“

„Jaké povolení,“ diví se Jiřinka a jenom tak pro radost se zase z klubíčka rozplétá. „Přece odjakživa chytáme myši my a ne naopak!“

„No nic, letos se to změnilo. Támhle dole, pod strání, tam už mají myši všechny zmije vychytané. Dole ve Vrchlabí jim v Kablíkovic lékárně platí po hrníčku žita od kusu, tak to víš,“ vypráví Janek své báchorky, až se mu žaludek klepe od tajeného smíchu. A tváří se přitom jako největší dobrák.

Jiřinka si raději rozplétá poslední uzlík na zadečku. Co kdyby ty myši přišly? To se potom hadu s takovým sukem na konci špatně utíká. „To je ale vděk,“ zasyčí. „Jeden by si chtěl jen po sousedsku popovídat a čeká a čeká, a dočkal by se pěkného hovoru. Do lékárny za hrníček žita by mě prodala!“

To už zajíc ale Janek neslyší, protože Jiřinka šustí klikatou cestičkou v trávě. Jakpak by čekala na myší lovy. Přece jen se ještě ohlédne po teplém kameni. Ono by se líp plazilo trávou s plným bříškem!

A Janek poskakuje po pařízku a chechtá se na celé kolo, jak pěkně tu hloupou Jiřinku vylekal. To bude syčení a nadávání, až se potkají se spodními sousedy. Dole u polí, v těch kamenných hrázích, tam je had pod každým kamenem.

Na zaječí veselici se přece jen někdo jedním očkem kouká. Kdopak asi? Myška Štěpánka v šedivém kožíšku. Kdyby jenom koukala! Ohání se dlouhým klacíkem, co má na konci vidličku a kolíček na šňůrce uvázaný, chytá dlouhá stébla trávy do té vidličky.

„Jéjej, Štěpánko, teď tady na tebe čekala zmije Jiřinka,“ zubí se Janek, když konečně myšku zpozoruje.
„A tys mi ji, Janku, vyplašil,“ vzdychla a utřela si tlapkou šedivé čelo Štěpánka. „Já se za ní celý den pachtím a ne a ne ji chytit.“

Janek se posadí na pařez a sklopí překvapením dlouhé uši až na záda: „Ale ne! Ty chytáš zmije?“
„No a k čemu by mi ta hůlčička s rozporkou asi byla? Co? A potom, dole ve městě dva hrníčky žita za jednu zmiji platí,“ ukáže Štěpánka tlapkou dolů do údolí.

Janek se kouká a kouká, slovíčka z pusy nevydrolí.
Štěpánka nafoukne tvářičky jako balónky a šup. Už je v černé díře pod kamenem. Ono s rozkaceným zajícem není pro myšku zrovna moc snadné špásovat.

Ale Janek, ten jenom pokyvuje hlavou: „Jó, tyhle myši.“

Autor: Luboš Zelený, Trutnov

Přečtěte si také:

  • Cvičíme s Míšou 2Cvičíme s Míšou 2 Cvičíme s Míšou 2 obsahuje 23 videoklipů – cvičení s dětmi, které znáte z divácky oblíbeného pořadu České televize Cvičíme s Míšou. Jsou určeny pro děti od 2–10 let, jejich rodičům a […]
  • Slepec a vodičSlepec a vodič Dvojice dětí, slepec (zavřené oči) a vodič stojí čelně k sobě a drží se vzájemně pouze dvěma o sebe zaháknutými ukazováčky (jedna ruka každého z nich je volná). Pohyb v prostoru. Jakmile […]
  • KaštánekKaštánek Kaštánku, kaštánku, počkej tu na mě, zvednu tě ze země, dám do své dlaně. Pěkně se ohřeješ, zaleskneš se za krátko, ve škole si z tebe udělám zvířátko.
  • Jak vytvořit domácí kino, které bude bavit dospělé i dětiJak vytvořit domácí kino, které bude bavit dospělé i děti Chtěli byste si užívat nejnovější snímky doma v prostředí, ve kterém se budete cítit jako v kině? Vytvořte si domácí kino, poskytněte tak dětem zábavu na celý večer a rozvíjejte jejich […]
  • Nápady a básničky pro malé dětské ručičkyNápady a básničky pro malé dětské ručičky Publikace je určená pro děti od čtyř let, respektive zejména pro jejich rodiče, a zaměřuje se na rozvíjení jemné motoriky. Jedná se o procvičování různých pohybů rukama a především prsty, […]

Publikoval(a) (125) 

Nápady a inspirace

Vítáme nově příchozí:
Inspirujte se a sdílejte!

FB stránky
FB stránky
FB skupina
FB skupina
Přidej se
Přidej se



Leave a Reply

diskuzní fórum   Vytvořte si vlastní diskusní fórum, poradnu nebo skupinu.


im
2007-2021 Předškoláci - Pedagogický magazín - rozvoj a výchova dětí, ISSN 1804-3615 (single)
Tento portál mediálně zastupuje Impression Media, s.r.o. | Info pro uživatele: sběr a využití dat