2012 27.07

O třech malých námořnících

Předškoláci – omalovánky, pracovní listy | Magazín pro učitelky i rodiče, předškolní a mimoškolní vzdělávání. Aktivity, náměty pro dospěláky a děti v mateřské školce, škole.

Malý Lukášek již odmalička jezdil každý rok o prázdninách s rodiči k moři. Měl moře tuze rád a pokaždé si odtamtud dovezl domů plno pěkných zážitků, zajímavostí i nezapomenutelných vzpomínek. Moře mu zkrátka přirostlo k srdci a netoužil po ničem jiném, než se stát v dospělosti námořníkem.

Jednou dostal od tatínka k narozeninám tři lodičky s figurkami námořníků na hraní, které si Lukášek s oblibou pouštěl každý večer v koupelně při koupání ve vaně a rád si s nimi hrával. Jenomže právě těmto námořníčkům se plavba ve vaně v obyčejné trošce vody s pěnou do koupele vůbec nelíbila. Byli to přece námořníci a ti patřili nepochybně na moře, do slané vody a jen tam jim mohlo být dobře. „Ach jo, kdybychom tak mohli na moře, to by byla paráda! Vidět tak velké vlnobití, které by nás unášelo po moři stále dál a dál, naše loďky by se houpaly po vlnách a všichni tři bychom tak mohli zažívat ta nejrůznější dobrodružství.“ snili den co den tito malí námořníčci.

Nebyli to totiž jen tak obyčejní námořníci! Jmenovali se Pepan, Fanda a Roman a jen oni věděli, že v sobě mají ukrytou kouzelnou moc. Vždy za úplňku, kdy jasný měsíc svítil víc, než ta nejostřejší pouliční lampa, dokázali obživnout, ale o tom Lukášek ani v nejmenším netušil. A tak se jednou stalo, že své kouzelné moci plně využili a od Lukáška utekli. Popadli své malé lodičky, dali si je na záda a už s nimi upalovali k řece, hurá po proudu vpřed! Pádlovali, jako by jim snad šlo o život a už zase snili o tom, jak plují po moři. Proplouvali všechny řeky, soutěsky i jezera, až se k moři za čas skutečně dostali a teprve nyní se konečně zaradovali. Mořská modř je přímo oslnila a hnedka ochutnávali, zdali je voda v moři skutečně slaná. „No ano, opravdu je slaná!“ vykřikl radostně Pepan, který se právě přesvědčil, že mořská voda vskutku slaná je a všichni tři se jen blaženě culili.

Cestou potkávali jiné loďky, výletní lodě, čluny, plachetnice i parníky a každému divže nevypadly oči z důlků, když zpozoroval ty podivné malé lodičky se směšnými mrňavými námořníčky, které na moři ještě jakživ nikdo nespatřil. Šlo však o skutečné námořníky, kteří nejenže sami chodili, ale uměli dokonce i mluvit lidskou řečí a to hned v sedmi nejznámějších jazycích.

Tím, že se takto sami dostali až do opravdového moře, zůstali takto obživnutými již navždy, nehledě na to, zda byl měsíc v úplňku, či nikoli. Ostatní námořníci na nich mohli své oči nechat. Byli tak legrační, maličcí, jakoby snad ani opravdovými nebyli, ale přesto z nich živí tvorečkové skutečně byli, kteří hrdě proplouvali mezi ostatními a hledali svá místa v přístavu k zakotvení svých malých lodiček.

Hned druhý den časně zrána se vypravili po moři vpřed za poznáním. Doufali, že konečně zažijí pořádné a skutečné vlnobití, které si doposud jen představovali ve svém snění. Téhož dne však bylo moře zcela poklidné a tiché, pouze projíždějící lodě kolem vodu malinko zvlnily a lodičky Pepana, Fandy i Romana trochu pohoupaly a tak se na obrovské vlny tito malí námořníčci těšili marně. Pepan stále určoval směr, kudy poplují dál, Fanda lovil ryby a Roman se kochal krásou krajiny kolem a studoval všechny mapy.

Za několik dní okružní plavby se velkého vlnobití konečně dočkali. Přišla velká bouře a silný vítr hladinu moře pořádně zdivočil a rozbouřil, divže vlny malé námořníky nesmetly a nepřevrátily jim jejich lehké loďky. Zpočátku se všichni tři šťastně smáli, ale když bouře zesílila ještě víc, dostali skutečný strach a obávali se o svůj život. „Já se bojím, vždyť své lodičky máme už plné vody a vítr nám je unáší úplně jinam!“ prohlásil vystrašeně Roman, který se s loďkou už dvakrát celý převrhl, loďka mu odplavala a jen taktak, že se dostal k Pepanovi. Lapal po dechu, neboť se už málem v jednu chvíli utopil. Naštěstí však spatřil Fanda opodál vyčnívat malý ostrůvek. Snažili se všichni tři doplout až k němu, kde chtěli tuto bouřlivou smršť přečkat. Jenomže jejich loďky je vůbec neposlouchaly a unášely je opačným směrem. Vtom se jim zdálo, jakoby se ostrůvek blížil sám k nim, a opravdu!

Jenomže to nebyl žádný ostrůvek, nýbrž hřbet velryby,
která je hned krátce na to spolkla všechny tři i s loďkami, jako malinu!

A tak ubozí námořníci donámořničili ještě dřív, než si to stačili pořádně užít a žádné další dobrodružství na moři se již nekonalo. Jakmile je velryba spolkla, v tu chvíli se stali opět obyčejnými panáčky námořníků v lodičkách na hraní, jakými bývali kdysi a žádné kouzlo k oživení už u nich nikdy nefungovalo. Roman seděl společně s Pepanem v jeho červené lodičce, jen Fanda zůstal sám ve své žluté loďce a už se nikdo z nich ani nepohnul, ani nepromluvil.

Za čas tížili velrybu v jejím břiše a tak je všechny tři zase vyplivla. Roman s Pepanem se hned převrátili dnem vzhůru, ale přesto všichni tři krátce nato doplavali pomalu až k molu, kde je našla malá Věruška, která si je z vody vytáhla a nechala si je na hraní. Přivezla si je od moře domů, kde si s nimi hrála na zahradě v bazénu, venku v potoce, ale i doma ve vaně stejně tak, jako tehdy Lukášek. Nyní to však už bylo námořníčkům úplně jedno, neboť již nadobro přestali být kouzelnými a žádné moře je už nikdy nelákalo. Lukášek se dodnes nikdy nedozvěděl, kam se mu ti jeho tři námořníci tehdy z ničeho nic ztratili a ani Věruška netuší, jak to s nimi tenkrát všechno vlastně bylo.

Hlavní však je, že se námořníčkům jejich vroucí přání tehdy alespoň na chviličku splnilo a hrdi jsou na to, že se tímto dostali až do pohádky, kde zůstanou za hrdiny už navždy.

Pohádka z elektronické knihy pro předškoláky
Alena Chudobová

Přečtěte si také:

  • Jak krtek našel uhlíJak krtek našel uhlí Krtek je typické podzemní zvíře, přesto se zatím do žádného hornického znaku nedostal. Nevděk světem vládne, protože by si to rozhodně zasloužil. Vypráví se řada pověstí o tom, že stál na […]
  • Hrajeme si s básničkouHrajeme si s básničkou Hrátky s batolátky Vyluzování zvuků a rozvoj pohybových schopností Hádanky a básničky pro předškoláky Rozvoj logického myšlení Školní hříčky se slovíčky Všichni, kteří […]
  • Až já budu velkáAž já budu velká Až já budu velká, bude ze mne selka: přijďte k nám, já vám dám plný krajáč mléka.
  • Vánoční ozdoby z ovčí vlnyVánoční ozdoby z ovčí vlny Úkol: plstěním pomocí jehly ozdobit nastříhané tvary z plsti barevným ovčím rounem Časová náročnost: 1-2 vyučovací jednotky Věková skupina: 7.ročník ZvŠ (13 -14 let)  Materiální […]
  • Velká husa malým radíVelká husa malým radí Velká husa malým radí, ať se dobře vydovádí. Když je hodně sluníčka, husy láká vodička.

Publikoval(a) (2 427) 

Nápady a inspirace

Vítáme nově příchozí:
Inspirujte se a sdílejte!

FB stránky
FB stránky
FB skupina
FB skupina
Přidej se
Přidej se



Leave a Reply

diskuzní fórum   Vytvořte si vlastní diskusní fórum, poradnu nebo skupinu.


im
2007-2021 Předškoláci - Pedagogický magazín - rozvoj a výchova dětí, ISSN 1804-3615 (single)
Tento portál mediálně zastupuje Impression Media, s.r.o. | Info pro uživatele: sběr a využití dat