Neznámý
Potkal mě pán, řekl:
„Maminku já znám.
Dám ti sladké lízátko
a ukážu zvířátko.
Mám ho doma v pelíšku
pohladíš ho po bříšku.“
…
Potkal mě pán, řekl:
„Maminku já znám.
Dám ti sladké lízátko
a ukážu zvířátko.
Mám ho doma v pelíšku
pohladíš ho po bříšku.“
…
Pohádky neznamenají pro děti všeho věku pouze nedílnou součást jejich dětství, mají pro ně i nenahraditelný psychologický význam – učí děti rozdíl mezi dobrem a zlem, formují jejich hodnoty a dávají jim naději, že i ten nejslabší v životě dojde ke šťastnému konci. Sdílení pohádek mezi dětmi a rodiči pak pomáhá budovat jejich vztah, ve kterém se čas pohádek může stát milým rituálem společných chvil plných fantazie. S novými stavebnicemi LEGO DUPLO budou děti uneseny do kouzelné Země Nezemě, kde zažijí dobrodružné výpravy za kořistí v nekonečném světě vlastní fantazie.
Srpnové Sluníčko nás zavede na pouť. Čtenáři si vyrobí vlastní maringotku se střelnicí, projedou se strašidelným hradem nebo si vybarví kolotoč. Připravená je i zábavná karetní hra Veselé balónky.
…
Kouzelné vyprávění o tom, jak spolu hospodařili vepřík a kůzle. Rohaté kůzle vaří a uklízí a kulaťoučký vepřík se stará o zahrádku. Chcete vědět, co se jim přihodilo, když pekli kaštany nebo když si pletli svetr? Dozvíte se také, jak společně vítali jaro nebo jak se měli o Vánocích. Příběhy vepříka a kůzlete znají děti také z televize.
Knížku ilustrovala Alena Ladová.
…
Před mnoha sty lety lidé koně ještě neznali a místo nich používali na práci jen zebry.Nebyly to však takové zebry, jaké dnes jistě všichni znáte ze zoologických zahrad či z obrázků, nebo ze záběrů z Afriky.
Tehdejší zebry byly jen čistě bílé, jako čerstvě napadlý sníh a neměly na sobě, ani jeden jediný černý proužek, natož pruhy po celém těle.
…
Kam se děti zatoulaly?
Na schovávanou si hrály.
Ondrášek, je za stromem,
Kubík zase za domem.
Petruška je velká slečna,
je tu jenom možnost jedna.
…
Bylo jednou jedno krásné nové autíčko. Mělo červený lak, který se na sluníčku krásně leskl. Autíčko umělo rychle jezdit a jeho motor měl nádherný zvuk, a tak si to autíčko řeklo: „Proč bych mělo poslouchat takové hloupé a škaredé dopravní značky, které neumějí nic jiného než stát u silnice? Vůbec mě ty hloupé značky nezajímají! Nechci o nich nic vědět, nebudu se je učit, vždyť i bez nich umím krásně jezdit!“ …