Sýček, sovy a míček
Strýček sýček
a dvě sovy
nesou míček
pingpongový .
Prý se spolu utkají
v pingpongovém turnaji.
Strýček sýček
a dvě sovy
nesou míček
pingpongový .
Prý se spolu utkají
v pingpongovém turnaji.
Jede si vláček, jede si
přes pole, louky, přes lesy.
Když se mu chce, tak zatroubí
a my s ním jedem na houby,
Uprostřed lesa stanička,
hned vedle bydlí babička.
“Babičko, chystej košíky,
raděj ty hodně veliký!”
Babička řekla: “Nerostou!”
a měla pravdu naprostou.
Našli jsme jen tři bedly,
tak jsme je všechny snědli.
Poválím se v řídkém blátě,
joj, teď mě už nepoznáte!
Poznáte mě? To je skvělé!
Umyju se úplně celé.
Koupil si dráček
na nový fráček.
Na každém knoflíčku
bude mít pentličku.
A teď si drak
obletí mrak.
Obloha je šedivá,
jak kožíšek myšky,
veverky si na zimu
schovávají šišky.
Listí už je na zemi,
dělá cesty zlaté,
po nich Podzim přichází:
“Tak, tady mě máte!”
Víš, jak se chytá jarní vítr?
Vezmeš lepidlo – nejmíň litr,
natřeš jím holé větve stromů
a pak se rychle schováš domů.
Až jarní vítr poletí,
lep na větvích ho přilepí,
větve ho sevřou jako kleště,
vytřesou z mraků jarní deště,
ty vítr zkrotí – tak je to.
Potom už může přijít léto.
Dědek řepu zasadil,
u pole se posadil,
čeká, čeká,
mráz ho leká,
sluníčka se bál, dešti jenom lál.
Bez večeře, bez oběda
čeká dědeček,
najednou se hlína zvedá,
roste kopeček. …
Plíží se kolem chalup
jak zloděj, když se chystá na lup,
a taky loupí,
ten vítr protivný a hloupý,
čepice klukům, děvčatům zdvihá šátky,
rozfoukne listí, nic nevrátí zpátky.
Když babí léto nese v dálku,
píská mu cestou na píšťalku
a ještě večer, než se setmí,
po návsi prožene se s dětmi.
Potom si vleze do komína
a straší coby Meluzína.
Počítá si starý medvěd:
Tři a tři je devět.
Nějak se ti, medvěde,
počítání nevede.
Že nás to dřív nenapadlo –
koupíme ti počítadlo!