Modrá a bílá
Bílá zima, modré mrazy,
sněhuláci celí nazí.
Proč si, sněhuláku náš
ze zimy nic neděláš?
Nic lepšího nad mráz není,
zima je mé potěšení.
Modrá zima, bílý sníh,
děti v teplých čepicích.
Hola, škola volá
Až půjdu do školy, tam do té velké,
budu mít aktovku, do ní se vejde:
pouzdro, sešity, knihy a barvičky,
v ruce si ponesu pytlíček na cvičky.
Ve třídě každý své místo má,
těším se, až budu žák 1. A!
Sportovec
Ať je zima nebo mráz,
nebojí se žádný z nás.
Ať si mrzne, ať je zima,
zimní sporty, ty jsou prima.
Jízda na pekáči
Zapadaly stráně, jede, kdo má saně.
I my dolů jedem jako fůra s ledem.
Jako fůra mouky, držte si klobouky.
Listopad
Řekl si sad: “Už bych měl spát,
protože začíná listopad.”
Řekla nám zahrada, že je to paráda,
tenhleten listopad i já mám rád.
Už je podzim (František Hrubín)
Už je podzim, hnědá hlína lepí se mnám na paty
a z modrého nebe zbylo jenom Hance na šaty.
Draku, hledej mezi mraky ještě kousek plátýnka,
ať si může modrou sukni ušít také maminka.
Listopad
Padá na zem suché listí, stromy půjdou brzy spát.
Každý přece snadno zjistí, že už nastal listopad.
U naší babičky
U naší babičky stoupáme na špičky.
Trháme jablíčka, trháme hruštičky
a pak je sníme.
U naší babičky smíme.
Každá ručka
Každá ručka má prstíčky, sevřeme je do pěstičky,
bum, bum na vrátka, to je krátká pohádka.
Ručičky si spolu hrají, mnoho práce udělají,
bum, bum na vrátka, to už není pohádka.