Normální je mít oba rodiče, i když se rozvedou
Aleš Hodina je zakladatelem a ředitelem Mezinárodního ústavu pro rodinu a dítě. Zabývá se především porozvodovou péčí o děti, založil a provozuje i tematický webový portál Střídavka.
Co vás k této aktivitě přivedlo?
Osobní zkušenosti. Tak jako mnoho jiných jsem si dříve myslel, že když už jeden z rodičů bude chtít rozbít rodinu a rozvést se, pak vás aspoň nemůže – pokud sám nebudete chtít – připravit o děti a vzít jim vaši péči. Teprve když jsem se s touto situací setkal osobně, poznal jsem, jak hluboce jsem se mýlil. Připravit druhého rodiče – obzvláště otce – o dítě, udělat z něj jen občasného „stykače“, který smí být se svým potomkem jen minimum času a někdy ani to ne, je u nás až příliš snadné. Soudy a sociálky místo aby tomu bránily a chránily tak vazby dětí k oběma rodičům, často naopak sobecké rodiče v tomto podporují. Zjistil jsem také, že když už musíte bojovat o to, abyste se vůbec mohli dál podílet na výchově svého dítěte, není tu prakticky nikdo, kdo by vám pomohl. I mnoho advokátů této problematice dostatečně nerozumí nebo žije v zažitém klišé „dítě matce – otci výživné“. Dokonce vás namísto pomoci sami zrazují od toho, abyste usilovali o jedno ze základních práv svých i dítěte – o možnost o něj pečovat.
…
Normální je mít oba rodiče, i když se rozvedouPokračovat ve čtení »
Pojďte děti společně s malou Terezkou do pohádkového lesa za skřítky, vílami, dráčky a zvířátky, seznamte se s jejich příběhy s dobrým koncem a pak spolu s nimi a nějakým dospělým připravte malé pohoštění (například toustíky, jednohubky nebo kaši ke svačince), či plno užitečných věcí a dárečků! Třeba knoflíky, misku, krabičku na pastelky, nebo dokonce špalíčky ze zrníček pro ptáčky na zimu. Uvidíte, jak vám to půjde od ruky, protože postup, jak na to, uvidíte na fotografiích a nemusíte ještě ani umět číst.
Pojďte s námi soutěžit o knihu s moderním pohádkovým příběhem pro holčičky i kluky.
Čertovské pohádky z hanácké metropole – Olomouce. Jen v málokteré pohádce má čert nakonec navrch. Ale nebývalo to tak vždycky. V dávných dobách bývaly pohádky drsnější, zrcadlil se v nich tehdejší svět. A takové jsou i tyhle pohádky, drsné a tajemné. Provedou vás po nejtajnějších zákoutích hanácké metropole i lidské duše. Občas vám z nich naskočí husí kůže. Občas se budete smát. A nakonec si možná potichu řeknete: „K čertu…“
V loňském roce se Českému Ježíškovi spolu s NADAČNÍM FONDEM POMOCI KARLA JANEČKA povedlo něco velkolepého. Vytvořili totiž soutěž „Podej i Ty pomocnou ruku“. Jejím hlavním smyslem bylo, abyste se zamysleli, zdali máte ve svém okolí někoho, komu osud nepřál a kdo by si zasloužil pomoc. Ze stovek zaslaných prací bylo vidět, jak vám osudy ostatních nejsou lhostejné a snažíte se jim pomáhat, ať už jakoukoli formou.