Copak

František a jeho pohádky do postýlky

Pohádky psané dětem „do pelíšku“ pro usínání pojí postava malého kluka Františka. František má jít po prázdninách do školky a poslední prázdninový týden si užívá s maminkou, Františkem spisovatelem a s pelišáky – hračkami, které si smí brát do pelíšku: kočičkou Fešandou, medvědem Bílým pupkem a autíčkem. Celou pohádkovou knížkou se vine číslo sedm – sedm dní, sedm …

Čarodějnice z Blanska

V malé chaloupce v Blansku žila před lety jedna stará žena, o které všichni říkali, že je čarodějnice. Nebyla však zlá, mnohým lidem dokonce i pomohla. Jednou se mladé ženě co bydlela v sousedství, ztratily docela nové botky. Byla z toho velice smutná, vždyť takové krásné boty, to je celé jmění. Ráno, když vyšla před domek, potkala sousedku čarodějnici a ta se jí ptá: „ Copak, děvče, že už od rána jdete taková zamyšlená?“ Žena jí tedy o svém …

Chechtavá

Chacha chacha chichu chichu, copak je ti, Honzo, k smíchu?
Jakpak bych se nechechtal, když mě táta polechtal.
Polechtal mě na zádech, smíchem sotva chytám dech.

Čtyři hrušky a tři jablíčka

Čtyři hrušky a tři jablíčka,
kdopak to sečte? Anička?
Na prstech počítá a pak oznámí:
Copak jde sčítat jablka s hruškami?

Řečová výchova

Krátký příběh
Byl krásný slunečný den. Stébla trávy na louce se hýbala ve větru a obyvatelé louky se sešli tak, jako každý den ve stínu nízkých břízek na okraji louky aby si poslechli příběh, který na svých cestách po nebi zažilo sluníčko. Všichni obyvatelé louky poslouchali se zatajeným dechem, nikdo se ani nepohnul. Mravenci, včelky, květiny, ptáčci, zajíčkové, veverky, no prostě …

Zajíček

Zajíčku v lesíčku, copak děláš?
Běhávám, skákávám, tady mě máš.
Zajíčku v políčku, copak to jíš?
Travičku, hošíčku, však ty to víš.

Zajiček

Zajíčku v lesíčku, copak děláš?
Běhávám, skákávám, tady mě máš.
Zajíčku v políčku, copak to jíš?
Travičku, hošíčku, však ty to víš.

Přejít nahoru