…
Hajný chodí sem a tam,
celý les má spočítán.
Srnec, srnka, jedle, smrk
a ven z lesa půjde vlk!
Červená čepička,
čiperná holčička,
přešla kus lesíčka.
Dobroty v košíčku,
trhala kytičku
pro svoji babičku.
Tu však vlk sežral,
na stáří nedbal.
Myslivec přišel,
chrápat ho slyšel.
Do břicha kámen,
žízeň a ámen.
Další povídka s podzimní tématikou z mojí tvorby.
Následuje návštěva lesa, sbírání plodů podzimu, barevných listů, pozorování posedů myslivců, krmelců pro zvěř, je možné jet do lesa i na kolách hlavně na vesnici, /byl to hezký zážitek/, ve třídě jsme si les postavili jak ze skládanek, tak také z vyrobených stromů, které jsme zdobily namalovanými a vystřiženými barevnými listmi.
S nasbíranými kaštany jsme si hrály na koberci při třídění na skupiny, při počítání, při cvičení rovnováhy jej děti nosily na hlavě apod.Vyprávěli jsme s co dělají zvířata na podzim, učili se verše o ježkovi, veverce, šnečkovi, zajícovi apod. Hráli jsme pohybové hry Na zaječí pelíšky, Na myšky, rozlišovali jsme stromy jehličnaté a listnaté a seznámili jsme se některými druhy – dub, bříza, topol, smrk, borovice apod. Prověřili jsme si jak se v lese chovat a jak zní ozvěna apod. …
Karkulka jde sama lesem,
cestou, která voní vřesem.
Co chvíli na bobek sedá,
copak asi v trávě hledá?
…
Příběh o neposlušném ale chytrém Koblížkovi patří k nejoblíbenějším pohádkám vůbec. Děti především dobře pobaví, navíc se díky situacím, v nichž se tento hrdina ocitá, seznámí s různými charakterovými vlastnostmi, a to jak dobrými, tak špatnými. Malí čtenáři je snadno poznají prostřednictvím chování zvířecích hrdinů, s nimiž se Koblížek na své strastiplné cestě potkává. Každé zvířátko, ať už je to ježek, zajíc, vlk, …
Děti – ovečky stojí na jedné straně za vyznačenou čarou. Dítě nebo učitelka stojí proti nim – ovčí máma. Vlk stojí stranou.
…
Holčička s červenou čepičkou,
šla lesem za svojí babičkou,
v košíčku nesla jí bábovku,
kytičku a v láhvi sodovku.
Vlk potkal Karkulku u vody,
dal si s ní k chaloupce závody,
našel si nejkratší cestičku,
byl první a sežral babičku.
…
Indiáni, ti se mají!
Celý den nic nedělají.
Skáčou hopsa, hopsasa,
chytají se do lasa.
Večer přijdou do vigvamu
a zavolají svoji mámu:
“Mámo, mámo, máme hlad!”
Snědí vlka a jdou spát!
