Stůj, dej přednost v jízdě
Rozpustilá raketa
zeměkouli oblétá,
nestará se o značky,
potkává jen obláčky.
Letí, kam si zamane,
nikdy se jí nestane,
aby přišla na značku:
STŮJ! DEJ PŘEDNOST OBLÁČKU!
Rozpustilá raketa
zeměkouli oblétá,
nestará se o značky,
potkává jen obláčky.
Letí, kam si zamane,
nikdy se jí nestane,
aby přišla na značku:
STŮJ! DEJ PŘEDNOST OBLÁČKU!
“Ježku, ježku, ježatý,
už ti šlapou na paty!
Protože jsi pomalý,
všichni by tě dohnali.”
Ať si, ať si, ať si si!
Kdyby pozor dali si,
viděli by na značce,
ŽE SE BLÍŽÍM K ZATÁČCE.”
Í-á, í-á, buďte zticha,
oslík něco povídá:
že prý pozdě honí bycha,
kdo si značky nehlídá!
Jestli cestou potká jámu,
spadne do ní po hlavě –
marně značka říkala mu,
ŽE JE CESTA V OPRAVĚ.
Máme doma chytré štěně.
Nepobíhá potřeštěně,
kde trať cestu překříží,
po značce se rozhlíží.
“Pozor, pejsku”, říká značka,
“tady chodit není hračka!
Vláček do hor, vláček z hor,
JEZDÍ TUDY BEZ ZÁVOR.”