TrávaNapsal redakce / 29.05.2021 Tráva je moc unavená od dlouhého stání, chtěla by si odpočinout v něžném kolébání. Že jsem ráda na světě, pohoupej mě, milý větře, aspoň malinko- -moc mě z toho stání bolí kolínko. Sdílejte:EmailFacebookPinterestTwitterLike this:Like Loading...
Houpací koník Vytesal ho děda z dubového dřeva. Místo sedla sedátko, houpá i děvčátko. Vijé, to se rajtuje, malý Vítek bojuje.
Proč? Kdo chce znát, jak kytky voní, ten se musí předklonit. Kdo se jaru nepokloní, bude z něho škarohlíd. Včelky bzučí kolem stromů, prohlédnou si každý…
Přání matce Nestarej se, má matičko, nestarej se, nestarej, vyučím se kominíkem, o svátku ti bude hej! Kamna ani nezakouří, plotna sama uvaří, cibulka se nepřipálí, koáče…
Nevítaný host Přiletěl k nám kos- nevítaný host. Nebyl slušně vychován- chtěl sníst všechno jídlo sám. Tahal hosty za vlasy, tak ho dali do basy.
