Jméno autora: redakce

Děti, víte kde se v lese berou houby? Ne? Tak hupky šupky do postýlky, pohádka přichází. Nejdřív se musí les pořádně umýt deštěm, aby nebyl ušmudlaný, pak se musí pěkně zahalit do teplé mlhy, to aby třeba nenastydl. Teprve potom zavoní houbové víle Kajdě budík.

„Uvá,“ zívla a protáhla se. „To je hodin, musím si pospíšit. Taky jsi mě mohl vzbudit dřív,“
spustila zhurta na budík, „teď zase budu mít spěch.“
„Já? Já už tady zvoním od té doby, co začalo pršet!“ Uraženě se otočil ručičkami ke zdi.
…

Houbová víla KajdaČíst více »

Přišel podzim. Stromy si oblékly barevné listí a z polí šlo slyšet hlasité krákání havranů. To brzo přiletí na náš dvorek i havran Ivan, radoval se Toník a utíkal rychle domů ze školy. Měl pravdu. U slepičího kurníku zobal spolu se slepicemi zrní i jejich kamarád havran Ivan. Havran Ivan přiletěl z východu, stráví tady celou zimu a s jarem se zase navrátí do své domoviny. A jako každý rok nezapomněl na svůj druhý domov a na svého kamaráda Toníka. Už tady létal třetím rokem a Toník s tatínkem pro něj najdou vždycky něco dobrého. Ať už je to suchý chleba anebo zbytky od oběda. …

Kamarád havranČíst více »

Byl jednou jeden chudý švec, který šil a spravoval lidem boty. Celý den proseděl na svém verpánku a pracoval až do noci, jen aby měli se svojí ženou na živobytí a opravu jejich chaloupky, která již byla téměř na spadnutí.

Za celý život se jim nepoštěstilo mít žádné děťátko a žena ševce se tím rok od roku, stále víc a víc trápila. Starý švec měl v hlavě jen to své obuvnické řemeslo a plné ruce práce, kdežto jeho žena se doma nudila. Ráno uvařila a pak jen celý den přemýšlela o tom, jak je život nespravedlivý, neboť někomu dopřeje …

O PoldinceČíst více »