Lepený drak (V. Trojanová)
To byl krásný dráček,
měl červený fráček,
celý z papíru,
šitý na míru.
Jak letadlo lítal,
kotrmelce metal.
Do mraků a z mraků,
byl první drak z draků.
Teď visí na plátně
v rozbitém kabátě.
To byl krásný dráček,
měl červený fráček,
celý z papíru,
šitý na míru.
Jak letadlo lítal,
kotrmelce metal.
Do mraků a z mraků,
byl první drak z draků.
Teď visí na plátně
v rozbitém kabátě.
Malíř jménem podzimek,
přišel do krásného háje.
Příroda, hle, překrásná je!
Kdepak u nás,
kdepak v Praze
Za chytím to na obraze! …
Posílám ti draku,
psaníčko až mraků.
Vidíš, co je pole?
Traktor oře pole.
Na traktoru jede Jan,
oře, oře velký lán.
Až zorá meze,
pak nás domů sveze.
Větře, větře, vrať mi draka,
slyším jak tam havran kráká!
Už je pozdě Františku,
pustil se s ním do křížku.
Podzim klepe na dvoře,
javory se chvějí!
Ve strakaté zástěře,
moc se neohřejí.
Letí, letí, je to drak,
letí, letí, do oblak,
na obloze zakrouží
a po výšce zatouží.
Vesele se prohání
jiné dráčky předhání.
Jeden, druhý, třetí,
vzhůru draci letí.
Smějí se jim ptáci:
Kampak, páni draci?
I ten šprýmař letadlo
za bříško se popadlo:
Kdo dřív, milý draku,
až tam do těch mraků?
Hned bych přijal sázku,
kdyby nedržel mě dole
Honzík na provázku.
Stromy smekli klobouky,
žlutě prší na louky,
v moři spadaného listí,
čvachtám se jak v brouzdališti.
Padá k zemi zlatý list,
vítr si v něm začal číst.
A než přečet všechny listy,
list mu spadl do studánky.