Slunce volá na sněženku
Slunce volá na sněženku,
podívej se, jak je venku!
Slunce volá do oken,
děti, haló, pojďte ven!
. Jaro
Dešťové kapičky, dostaly nožičky
Dešťové kapičky,
dostaly nožičky.
Ťapity, ťapity, ťap.
Kocour spal v okapu,
spadly mu na tlapu.
Ťapity, ťapity, ťap.
Ach jéj ten naříkal,
plakal a utíkal.
Ťapity, ťapity, ťap.
Neposlušná kůzlátka
V jedné chaloupce žila koza se svými kůzlátky. Jednoho rána šla koza jako obvykle na pastvu. Když odcházela, varovala malá kůzlátka: „Kůzlátka, děťátka, já jdu na pastvu, abych měla pro vás mlíčko, ale vy buďte hodná a nikomu neotevírejte. Mohl by přijít vlk a všechny vás sežrat.“
Za okny ale kozu slyšel vlk a rozhodl se, že na kůzlátka vyzraje a sežere je. Proto počkal, až koza odejde a potom zaťukal na dveře. „Kůzlátka, děťátka, otevřete mi vrátka. Ve vemínku mlíčko nesu, v hubě voděnku a na rohách travičku.“ …
Lidové zvyky a tradice na Velikonoce 9/9
Vejce a jejich zdobení
Vejce byla symbolem života už v dobách pohanských. Dodnes je spojováno s oslavami příchodu jara a nového života v přírodě. K pomlázce patří pestrobarevně pomalovaná vajíčka. V historii je to doloženo již na počátku 10. století.Tím že na jaře slepice snáší více, tak se s vejci nemuselo šetřit, při přípravě jídel i při koledě. Vejce byla součástí dávek odváděných vrchnosti a církvi i učitelům.
Magická síla připisovaná vejci se využívala v léčebných a sexuálních praktikách, měla napomáhat plodnosti lidí, zvířat i rostlin. Skořápka neboli „vejdunek“, byla …
Lidové zvyky a tradice na Velikonoce 9/9Pokračovat ve čtení »
Lidové zvyky a tradice na Velikonoce 8/9
Pomlázka
Pojem velikonoční pomlázka má tři hlavní významy:
- znamená obyčej šlehání dívek a žen jarními pruty, většinou spojené s koledováním
- pomlázka znamená také prut, častěji spletené pruty
- pomlázka jako velikonoční dar …
Lidové zvyky a tradice na Velikonoce 8/9Pokračovat ve čtení »
Lidové zvyky a tradice na Velikonoce 7/9
Velikonoční pondělí
Říká se mu také červené pondělí. Ze všech velikonočích svátků je nejoblíbenější. Kvůli pomlázce. Ta je spletena z vrbového proutí a ozdobená pestrobarevnými stuhami. Krajově se jí říká různě: mrskačka, šlehačka, tatar, žíla, šlahačka, pamihoda, korbáč, konak, čugar, kančák, šibák, rocák a podobně. Mrskání na Červené pondělí u nás dokládají záznamy z konce 14. století. Tehdy prý šlehali nejen muži ženy, ale i opačně. Ze vzájemného mrskání se …
Lidové zvyky a tradice na Velikonoce 7/9Pokračovat ve čtení »
Lidové zvyky a tradice na Velikonoce 6/9
Boží hod velikonoční
Velikonoční neděle, říká se jí též Velká, je svátečním dnem. Dopoledne se lidé scházeli v kostele na bohoslužbě. Tato neděle byla dnem radosti celého křesťanskéhé světa ze svého vykoupení. Do kostela se nosily ke svěcení různé pokrmy, mazance, beránek, vejce, ale i chléb a víno. Boží hod byl dnem příjemným, odpočinek a sladké zahálení. Bylo třeba jen nakrmit dobytek. Běda ale hospodyni, která vzala žehličku či jehlu do ruky. Zanítily by se jí prsty. …
Lidové zvyky a tradice na Velikonoce 6/9Pokračovat ve čtení »
Lidové zvyky a tradice na Velikonoce 5/9
Bílá sobota
Bílá sobota je posledním postním dnem a časem přechodu, očekávání a příprav na Velkou noc
Doma se uklízelo, bílilo, pekly se mazance a beránci, pletly pomlázky, zdobila vajíčka. Mazanec je u nás nejstarším velikonočním pečivem a byl původně bez cukru. Do 18. století se připravoval z mouky, másla, vajec a sýra nebo tvarohu a plnil se masem. …
Lidové zvyky a tradice na Velikonoce 5/9Pokračovat ve čtení »
Lidové zvyky a tradice na Velikonoce 4/9
Velký pátek
Nejvýznamnější den křesťanských Velikonoc, čas smutku a nejdůslednějšího půstu k poctě ukřižování Ježíše Krista. Lidové přívlastky Bolestný, Tichý pátek vyjadřuje smutek, pokání a půst věřících pro památku ukřižování a smrti Ježíše Krista. Je to velký svátek křesťanů, zvláště protestantů. …
Lidové zvyky a tradice na Velikonoce 4/9Pokračovat ve čtení »