Je to hra sluchová.
Jako motivace může posloužit pohádka F. Kožíška „Devět”.
Jedno dítě je kvočna a má zavázané oči.
Jiné dítě, které učitelka vybere, je kuřátko.
Kuře pípá někde v prostoru herny a úkolem kvočny je najít ho podle směru pípání.Obměna: Kvočna hádá, kterému dítěti patří „pípavý hlas”.

Děti jsou rozptýleny po prostoru herny.
Pohybem reagují na rytmus hudby, kterou učitelka hraje nebo pouští reprodukovanou.
Ve chvíli, kdy hudba přestane hrát, všechny děti si hledají partnera (kvočna kuře).

Po prostoru herny jsou rozmístěny obruče (nebo rozprostřeny šátky) v počtu o jednu méně, než je hrajících dětí.
Každá obruč je hnízdo pro jednu kvočnu.
Dítě, které obruč nemá, je „hledající kvočna”.
Když zvolá: „Kde je moje hnízdo?”, všechny děti vyběhnou ze své obruče a snaží se najít jinou prázdnou.
Zrovna tak „hledající kvočna”.
Pokud se jí podaří vběhnout do prázdného hnízda, „hledající kvočnou” se stává to dítě, na které žádná obruč nezbyla.