Otec

Indián Yakari

Příběh o malém indiánském chlapci jménem Yakari, jeho dobrodružstvích a cestách. Yakari je malý indiánský chlapec, kterému se zdají neobyčejné sny, ve kterých se většinou setkává s Velkým Orlem, svým totemovým zvířetem. Ten mu doporučí chovat se tak, aby se mu co nejvíc podobal. Yakari proto jde a napodobuje orla; dělá to však příliš doslova (například se pokouší létat), takže jeho snaha nedopadá moc dobře… Se svým přítelem Bizoním Zrnkem se vydají pozorovat lovce při lovu mustangů. Yakari při té příležitosti zachrání Malého Bleska, nepolapitelného a nezkrotného mustanga a Velký Orel mu za tento čin věnuje orlí pero. V táboře však Yakarimu nikdo nechce věřit, jak se k peru dostal a jeho otec mu ho odebere, s odůvodněním, že si ještě nezasloužil ho nosit (nevykonal Velký Čin).  Yakari si pero nakonec po mnoha dobrodružstvích vyslouží. Dalším velkým ziskem ze všech těch peripetií je také přátelství Malého Bleska, díky kterému Yakari objeví další svůj zvláštní dar: dokáže rozmlouvat se zvířaty.

O znaku města Pardubic

Na ozdobném průčelí staré radnice pardubické byl městský znak, jejž držela mohutná postava Herkulova, totiž v červeném poli půl bílého rejtharského koně s levou nohou zdviženou, jehož, jak níže hlásal latinský nápis: “Arnošt, první arcibiskup Pražský, užíval toho znaku, jejž nyní, císaři, má tvé město” – užíval první arcibiskup Pražský. Páni z Pardubic, z jejichž rodu pocházel, darovali jej městu. Poslyšme, jak jej sami získali..

Skřítek

Staré pověsti Chebska vyprávějí o bohatém městě na hoře Dyleni, které bylo pro svojí pýchu prokleto a propadlo se do podzemí i se svými poklady. Nyní je hlídají skřítkové.

O vráně, která neuměla krákat

„Takhle se to dělá,“ poučuje synka matka – vrána: „musíš otevřít zobák a pořádně kráknout.“ Malý rozčepýřený vráňák otevře zobák, ale vyjde z něj jen: „Láááááááá,“ „To snad není pravda,“ bije se matka-vrána křídlem do hlavy a vříská: „ Jediný syn, můj jediný syn a on si zamane, že snad bude slavíkem. Taková ostuda. Taková hanba.“ Malé vráně mělo skoro slzy na krajíčku: „Když… když já to jinak neumím.“ Matka se zamračila a dala vráněti záhlavec levým křídlem: „Jsi lajdák, tím to je.“ A odešla do kuchyně připravovat večeři, přitom si zlostně mumlala pod peří u zobáku.

Pověst o ohnivém psu

Pod Slepičími schody žil v domku punčochář Adam Moučka se svými třemi dcerami. Ty se nemohly dočkat, až nemocný otec zemře a napomohly mu jídlem z otrávených hub. Zesláblému nemocnému však upadla miska s jídlem na zem, kde ji rychle sežral velký černý pes, který krátce na to zcepeněl. Nešťastný otec poznal, co mu hodné dcerušky nachystaly a proklel je s tím, že pes bude hlídat stavení i se zahrádkou a vyžene odtamtud každého, kdo …

Děčínsko: O čertu, čarodějnici a nevěstě z Tisé

Strašidelná historie se kdysi odehrála mezi vesnicemi Tisou a Libouchcem na Ústecku. Jak bývalo za starých časů zvykem, jakýsi sedlák z Libouchce zaslíbil svou dceru sedlákovi z Tisé, ale celá věc měla několik háčků. Za prvé se tak stalo bez dceřina vědomí, za druhé byl již tiský sedlák starý vdovec, navíc v kraji známý lakomec a grobián a za třetí, všude se o něm říkalo, že má spolky s ďáblem.

Úvod do výuky angličtiny nejmenších dětí

O potřebně znalosti cizího jazyka není sporu a rodiče si to uvědomují. Kdy tedy začít s učením cizímu jazyku? Podle odborníků je důležité, aby dítě začalo s cizí řečí co nejdříve.
Samozřejmě nejlepší způsob je ten, kdy si děti cizí jazyk osvojují stejně jako svůj druhý jazyk mateřský. V raném věku dítěte je toto možné docílit jen tehdy, když jeden z rodičů dobře zná cizí jazyk a na dítě jím stále mluví. Avšak tuto možnost má málo dětí. Přesto rodiče chtějí dítěti zprostředkovat cizí jazyk dřív, než se tak stane ve škole a navíc, ne všechny školy mají zavedenou výuku cizího jazyka u malých dětí. Z tohoto předpokladu vychází CD Angličtina pro …

Jak Honza rozesmál princeznu

Byl jednou jeden starý švec a měl tři syny. Jmenovali se Joska, Franta a Honza. Šlo jim zle, starý přištipkář, jen takhle něco spravil, nové dílo ani neuměl. Jen tak že byli živi, zachovat nemohli nic.
Tak Joska jednou povídá, že půjde do světa. “Co ty bys chtěl ve světě,” povídá mu táta, “neumíš nic dělat.” “Ale já si vezmu kohouta a tu naši kočku a budu dělat …

Pták Ohnivák a liška Ryška

Jeden král měl velikou krásnou zahradu. Bylo v ní mnoho vzácného stromoví, ale nejvzácnější byla jedna jabloň, co prostřed zahrady stála. Měla každý den jedno jablko, a to bylo zlaté: ráno odkvetlo, ve dne zrostlo a do noci dozrálo, a druhé ráno kvetlo zas jiné. Ale žádné to zralé jablko nedočkalo se druhého rána, pokaždé se v noci ze stromu ztratilo a nikdo nevěděl kam a jak? Král se proto velice rmoutil.
Jednou k sobě zavolal svého nejstaršího syna a povídá: …

Přejít nahoru