Po ulicích bloudíme,
(chůze za ruku ve dvojicích po třídě)
kudy domů, nevíme,
(chůze za ruku ve dvojicích po třídě)
Celý článek »
Rubriky » témata Sponzorované odkazy |
Ruku Archives - Předškoláci - omalovánky, pracovní listy
Po ulicích bloudíme, kudy domů, nevíme, publikoval(a) Hana Doležalová
Lucinka ležela ve své postýlce s medvídkem v náručí a ne a ne usnout. Za oknem se na ni usmíval Měsíc v úplňku. Úplněk se říká Měsíci, když září na obloze jako nedělní koláč od babičky. Lucince se zdálo, že na ni Měsíc mrká a něco jí chce říct. Vstala z postýlky a šla k oknu. „Co bys mi rád pověděl, Měsíčku?“ zeptala se potichoučku. publikoval(a) redakce
Popis hry: Děti se rozeběhnou po herně (hřišti, lese) a udělají dřep – stanou se houbami. Jedno dítě je houbařem, chodí mezi nimi a sbírá je, to znamená, že dítě, kterému položí houbař ruku na hlavu, jde za ním. Tak se vytvoří zástup sesbíraných hub. Houbař vyvede houby z lesa ven, tam se obrátí a zvolá: „Houby, hup, usmažím vás!“. Houby utíkají zpět na svá původní místa a opět přejdou do dřepu. publikoval(a) Michael Novotný
Tradá-dáda-dam, já někoho mám. publikoval(a) redakce
Na dveře ťukají Velikonoce, svátky jara a znovuzrození. V křesťanství oslavují Velikonoce Kristovo zmrtvýchvstání, z pohanských tradic zase vychází symbolika Velikonoc jakožto svátků jarní rovnodennosti a příchodu jara. Spolu s Velikonočními svátky jde ruku v ruce tradiční pomlázka a výslužka. Při pomlázce dostávají děvčata a ženy od mužů symbolický „výprask“ pomlázkou upletenou z čerstvých vrbových proutků jakožto symbol omlazení, pomlazení (odsud název pomlázka) a za tuto laskavost jsou Celý článek » publikoval(a) Petra Valterová
publikoval(a) redakce
Dneska chci psát o tom, proč bychom měli s dětmi chodit ven za každého počasí. A trochu tápu, kde je ten správný konec, za který to vzít. Tak tedy: chodit ven se musí. To ví každý. Aby byly děti na čerstvém vzduchu, aby se mohly proběhnout a vyřádit, aby tolik nezlobily, daly doma pokoj a v noci dobře spaly. Souhlasíte? Ale chodit ven za každého počasí? To jako i v dešti? Nebo když je mlha? Cože? Vždyť budou mokré a špinavé. A nastydnou! publikoval(a) redakce
Bylo a možná nebylo – to není důležité. Možná se to stalo, věř tomu nebo ne. Povím ti jeden příběh ze zimních časů. Mrzlo až praštělo a ledový vítr se proháněl po polích. I přilétl do města, kde začal zpívat svou píseň. Lidé v ulicích se ho ptali: „Co neseš větře toulavý?“ „Možná smutek, kdo to ví?“ odpověděl jim vítr. Lidé jen zavrtěli hlavou. Smutek se teď nenosí, Vánoce musí být veselé. Vítr prolétl městem a zpíval u městské kašny. Kolem kašny šla maminka, která za ruku držela děvčátko. Celý článek » publikoval(a) redakce
V naší třídě známe tuto básničku a proto se máme rádi a jsme kamarádi. Vzdělávací projekt: jsem tvůj kamarád, kamarádi si neubližují, nedělej jinému, co sám nemáš rád. Kamarádská Kdo tě drží za ruku, publikoval(a) Stanislava Juřinová
Materiál: Krabice od bot s víkem, hrníček, tužka, nožík, látkový obdélníček, lepicí páska, předměty, které se dají snadno hmatem rozpoznat (ne ostré!). Postup: Na kratší straně krabice od bot si obkreslete kruh podle hrníčku. Otvor si nožíkem vyřízněte. Aby se do krabice nedalo zvenčí dívat, vystřihněte Celý článek » publikoval(a) Michael Novotný
Inspirace MŠ, mateřské školky, mateřské školy, ZŠ
HP | 19:31h
|
Články » Poslední komentáře