Bludiště
Po ulicích bloudíme,
(chůze za ruku ve dvojicích po třídě)
kudy domů, nevíme,
(chůze za ruku ve dvojicích po třídě)
…
Po ulicích bloudíme,
(chůze za ruku ve dvojicích po třídě)
kudy domů, nevíme,
(chůze za ruku ve dvojicích po třídě)
…
Lucinka ležela ve své postýlce s medvídkem v náručí a ne a ne usnout. Za oknem se na ni usmíval Měsíc v úplňku. Úplněk se říká Měsíci, když září na obloze jako nedělní koláč od babičky. Lucince se zdálo, že na ni Měsíc mrká a něco jí chce říct. Vstala z postýlky a šla k oknu.
„Co bys mi rád pověděl, Měsíčku?“ zeptala se potichoučku.
…
Popis hry: Děti se rozeběhnou po herně (hřišti, lese) a udělají dřep – stanou se houbami. Jedno dítě je houbařem, chodí mezi nimi a sbírá je, to znamená, že dítě, kterému položí houbař ruku na hlavu, jde za ním. Tak se vytvoří zástup sesbíraných hub. Houbař vyvede houby z lesa ven, tam se obrátí a zvolá: „Houby, hup, usmažím vás!“. Houby utíkají zpět na svá původní místa a opět přejdou do dřepu.
…
Tradá-dáda-dam, já někoho mám.
Já mám mámu a ta máma
má mě, má mě, nejde sama.
Já dám ruku mámě, on zase dá mně.
Po cestě jí povídám – tradá-dáda-dam.
Na dveře ťukají Velikonoce, svátky jara a znovuzrození. V křesťanství oslavují Velikonoce Kristovo zmrtvýchvstání, z pohanských tradic zase vychází symbolika Velikonoc jakožto svátků jarní rovnodennosti a příchodu jara. Spolu s Velikonočními svátky jde ruku v ruce tradiční pomlázka a výslužka. Při pomlázce dostávají děvčata a ženy od mužů symbolický „výprask“ pomlázkou upletenou z čerstvých vrbových proutků jakožto symbol omlazení, pomlazení (odsud název pomlázka) a za tuto laskavost jsou …
Velikonoce jsou tu! Už jste si ozdobili svou kraslici?Pokračovat ve čtení »
Kdo by neznal slavné hrdiny dobrodružné Knihy džunglí? Jednou z nejoblíbenějších postav byl moudrý medvěd Balú, který spolu s panterem Bagírem pomáhal malému Mauglímu uniknout před smrtonosnými zvířecími nepřáteli – vlkem Akélem, hadem Haa a tigrem Šer-chánem. Populární medvěd Balú se stal ústředním hrdinou dalšího seriálu z produkce Walta Disneho. Odehrává se …
Dneska chci psát o tom, proč bychom měli s dětmi chodit ven za každého počasí. A trochu tápu, kde je ten správný konec, za který to vzít.
Tak tedy: chodit ven se musí. To ví každý. Aby byly děti na čerstvém vzduchu, aby se mohly proběhnout a vyřádit, aby tolik nezlobily, daly doma pokoj a v noci dobře spaly. Souhlasíte? Ale chodit ven za každého počasí? To jako i v dešti? Nebo když je mlha? Cože? Vždyť budou mokré a špinavé. A nastydnou!
…
O kolečkách na louži a nešťastných žížaláchPokračovat ve čtení »
Bylo a možná nebylo – to není důležité. Možná se to stalo, věř tomu nebo ne. Povím ti jeden příběh ze zimních časů. Mrzlo až praštělo a ledový vítr se proháněl po polích. I přilétl do města, kde začal zpívat svou píseň. Lidé v ulicích se ho ptali: „Co neseš větře toulavý?“ „Možná smutek, kdo to ví?“ odpověděl jim vítr. Lidé jen zavrtěli hlavou. Smutek se teď nenosí, Vánoce musí být veselé. Vítr prolétl městem a zpíval u městské kašny. Kolem kašny šla maminka, která za ruku držela děvčátko. …
V naší třídě známe tuto básničku a proto se máme rádi a jsme kamarádi. Vzdělávací projekt: jsem tvůj kamarád, kamarádi si neubližují, nedělej jinému, co sám nemáš rád.
Kamarádská
Kdo tě drží za ruku,
když ti není do smíchu?
Kdo ti vždycky pomůže,
i když sám má potíže?
…
Cíl: Děti se pomocí krabice, kterou sami vyrobí, naučí rozpoznávat různé materiály. Vhodné pro děti od 4 let.
Materiál: Krabice od bot s víkem, hrníček, tužka, nožík, látkový obdélníček, lepicí páska, předměty, které se dají snadno hmatem rozpoznat (ne ostré!).
Postup: Na kratší straně krabice od bot si obkreslete kruh podle hrníčku. Otvor si nožíkem vyřízněte. Aby se do krabice nedalo zvenčí dívat, vystřihněte …